Norský střelec sháněl zbraně i u motorkářů v Praze

Michal Žák Radek Nohl Michal Žák, Radek Nohl
24. 7. 2011 11:55
Anders Behring Breivik sepsal před útoky manifest o rozsahu 1500 stran
Anders Behring Breivik jako novodobý templář
Anders Behring Breivik jako novodobý templář | Foto: Repro YouTube.com

Oslo - Nenápadný dvaatřicetiletý blonďák Anders Behring Breivik se doznal k pátečnímu krvavému útoku na tábor na norském ostrově Utoya a později také potvrdil, že oba útoky provedl sám. 

Podle Breivikova právníka citovaného v neděli agenturou AP byla motivem činu snaha změnit norskou společnost. Policie potvrdila 92 mrtvých, 97 raněných a několik lidí se stále pohřešuje.

Muž, jenž je podle všeho zodpovědný i za výbuch v centru Oslo, nemá rád muslimy a jeho názory mají blízko k extremní pravici. Vše pečlivě plánoval rok a půl.

Policie po zadržení Anderse Behringa Breivika uvedla, že o něm před pátečním útokem v Oslu a střelbě na ostrově Utöya nevěděla, a jeho dosud vystopovaná internetová aktivita neobsahovala výzvy k násilí.

Breivik byl v letech 1996 až 2007 členem mládežnické odnože krajně pravicové Strany pokroku (FP), která je druhou největší v norském parlamentu. Ve straně působil od roku 2004 do 2006.

Podle mluvčího svobodných zednářů byl Breivik také členem tohoto tajného bratrstva, jehož skupiny působí v mnoha částech světa. 

Proč zabíjel, zatím nikdo kromě něj neví. Skrze advokáta vzkázal, že jeho čin byl "ohavný, ale nezbytný". Své pohnutky prý naplno objasní v pondělí u soudu.

V případě prokázání viny mu podle norských zákonů hrozí maximálně 21 let vězení. Na svobodu by se tak dostal ve třiapadesáti letech.

Zbraně sháněl i v Praze

Na videoserver YouTube zřejmě jen pár desítek minut před útoky umístil dvanáctiminutovou nahrávku propagující boj proti islámu.

Video je rozděleno do čtyř částí nazvaných Vzestup kulturního marxismu; Islámská kolonizace; Naděje a Nový začátek. Sám se v něm ukazuje v potápěčském neoprenu a se zbraní v ruce.

Norský diskusní server Freak.no rovněž zveřejnil link na 1500stránkový manifest nazvaný "2083 - Evropská deklarace nezávislosti". Jako autor je uveden Andrew Berwick, tedy anglický přepis jména Anders Breivik.

Po Breivikově útoku zůstala krev a desítky mrtvých
Po Breivikově útoku zůstala krev a desítky mrtvých | Foto: aftenposten.no

V dokumentu mimo jiné volá po křižácké válce. Rovněž popisuje, kterak si chtěl zbraně opatřit prostřednictvím motorkářského gangu Hell's Angels v Praze, Berlíně a Kodani. Po několika dnech v Česku prý ale ztratil motivaci, napsal server deníku Bergens Tinde.

Praha je ráj zbraní a drog

Pokusu obstarat si zbraně a munici věnoval podle materiálu několikadenní pobyt v Praze zřejmě na přelomu srpna a září 2010.

Nor vycházel z dokumentů a informací získaných po internetu a odjel do Prahy jako do ideálního místa, kde se dají nelegálně obstarat zbraně i drogy. Po pěti dnech prý ale zcela změnil názor a konstatoval, že by co do zbraní daleko líp uspěl v metropolích na Západě.

Druhého srpna 2010 Breivik napsal, že se připravuje odjet autem do Prahy a navázat tam kontakty, aby získal pušku AK-47, pistoli glock, granáty a pancéřovku, přičemž poslední dva druhy munice označuje za bonus.

"Praha je známá jako v Evropě možná nejznámější tranzitní bod pro nelegální zbraně a drogy," napsal. Věděl, že jeho kontakty s podsvětím v Praze nebudou bez rizika a chtěl je navázat prostřednictvím taxikářů nebo nevěstinců.

Autenticitu dokumentu vyšetřovatelé dosud nepotvrdili, nicméně podle deníku VG se Breivik k jeho autorství přiznal.

Cílem byl i premiér

Breivik měl na své jméno registrováno několik zbraní. A v manifestu otevřeně píše, že "sehnat pušku nebude problém", jelikož nemá u policie žádný záznam.

Když se na ostrově Utoya převlékl do policejní uniformy a střílel pomateně do mladých lidí, měl u sebe samopal nebo kulovnici.

Podrobně popisuje také plány na teroristické akce včetně toho, že si musí založit vlastní farmu a opatřit hnojivo na výbušniny, což také udělal. Údajný Breivik se však rovněž zaobíral možností získání biologických a jaderných zbraní.

Dalším tématem je taktika infiltrování do nepřátelských organizací, což Berwick označuje za jeden ze způsobů, jak se přiblížit jinak nepřístupným cílům, jako je předseda vlády nebo ministři. "Chcete-li získat práci v letním táboře napojeném na největší politickou stranu, existuje způsob, jak toho dosáhnout. Premiér takové tábory obvykle v letním období navštěvuje," píše útočník, z jehož textu zveřejnil úryvky server norského deníku Bergens Tidende.

Nacionalista milující Kafku, Orwella a Churchilla

Norská média střelce označují za křesťanského fundamentalistu, jenž v internetových diskusích projevoval nacionalistické názory a ostře kritizoval názory o možném soužití lidí z různého kulturního prostředí. Nelíbila se mu imigrační politika a zapojoval se do debat, jejichž účastníci vyjadřovali strach z vlivu islámu.

"Jeden člověk s vírou se vyrovná síle sta tisíc, kteří mají jen zájmy," napsal mimo jiné před týdnem na svůj účet na mikroblogovací síti Twitter.

Na sociální síti Facebook se pro změnu popsal coby svobodného, konzervativně smýšlejícího křesťana, jehož baví lov a bojové hry. K jeho dalším zájmům patřilo posilování a hlásil se také k řádu svobodných zednářů.

Jako své nejoblíbenější knihy zmiňuje Proces Franze Kafky a utopický 1984 George Orwella. V televizi prý nejraději sledoval seriál Dexter, pojednávající o sériovém vrahovi.

Dle listu Verdens Gang rovněž patří k obdivovatelům Winstona Churchilla a člena norského odboje z 2. světové války Maxe Manuse. Ten se proslavil zejména úspěšnými sabotážními akcemi, které pak popsal v několika knihách.

Byla za útoky politika?

Breivik, který vystudoval střední školu Handelsgym v centrální části Osla, byl členem krajně pravicové Strany pokroku (FP), druhé největší v norském parlamentu, jak potvrdil stranický šéf pro komunikaci Fredrik Farber. Ve straně podle něj byl v letech 2004 až 2006 a v její mládežnické odnoži od roku 1997 do let 2006/2007.

Oslo po výbuchu bomby - panika, zranění, trosky a chaos.
Oslo po výbuchu bomby - panika, zranění, trosky a chaos. | Foto: Reuters

FP usiluje o mnohem přísnější omezení imigrace, zatímco středo-levá vláda podporuje multikultualismus. Třiatřicetiletý politik Jöran Kallmyr, který se s Breivikem setkal v letech 2002 až 2003, kdy měl zřejmě zájem o lokální politiku v Oslu, říká, že nijak nepřitahoval pozornost.

"Měl jsem dojem, že je to skromný člověk ... byl dobře oblečený a vypadal jako někdo vzdělaný," řekl agentuře Reuters Kallmyr, který zastupuje FP v městské radě Osla. "Nevzpomínám si ve spojitosti s ním na nic speciálního ... nepamatuju si, jestli měl nějaké zvláštní politické názory, skutečně to nebyl člověk, který by se zapojil do politické diskuse."

Odpůrce multikulturalismu a islámu

V komentářích z let 2009 až 2010 ke článkům jiných lidí na internetové stránce www.document.no, která se sama označuje za kritickou vůči islámu, Breivik kritizoval evropskou politiku za snahy přijmout kultury různých etnických skupin.

"Kdy přestane být multikulturalismus ideologií určenou k rozložení evropské kultury, tradic, identity a národních států?" napsal ve vstupu vloženém 2.února 2010. Další komentář datovaný 16. února loňského roku uvádí: "Podle dvou studií 13 procent mladých britských muslimů ve věku od 15 do 25 let podporuje ideologii Al-Káidy."

Breivik psal, že je stoupencem "vídeňské školy myšlení", která je proti multikulturalismu a šíření islámu. Napsal také, že obdivuje Geerta Wilderse, populistického nizozemského protiislámského politika. Wilders nicméně v sobotu v prohlášení k Breivikově činu uvedl: "Opovrhuji vším, zač se staví, i vším, co udělal."

"To jediné, čeho jsme si na něm všimli, bylo, že vypadal jako kdokoli jiný, a že měl některé velmi ambiciózní, nerealistické nápady propagace našich stránek," uvedla s tím, že Breivik byl na webu aktivní koncem roku 2009, ale jeho zájem opadl během roku 2010.

 

Právě se děje

Další zprávy