Vilnius - V centru vzkvétajícího Vilniusu vyrůstají stále nové a moderní kancelářské budovy. Jeden z projektů však podle slov židovské komunity vzniká na místě historického hřbitova židů.
Spor o hřbitov tak znovu otevírá staré rány. Připomíná nevraživost Litevců a židů, kterých bylo v Litvě v průběhu 2. světové války zavražděno na dvě stě tisíc.
"Tohle je velmi zvláštní místo," tvrdí čtyřiaosmdesátiletý Mordechaj Gurwicz při procházce po šest set let starém hřbitově Snipiskes.
Vzpomíná na své mládí v místním židovském ghettu, útěk během 2. světové války, boje s Němci a poté i se Sověty a na následnou cestu do Izraele.
Svět na straně židů
Židé, kterým se postup místních úřadů nelíbí, se do litevského hlavního města sjeli z celého světa. Nechybí ani dopis od americké prezidentské kandidátky Hillary Clintonové, v němž se staví na stranu židovské menšiny.
Podle projektantů se však žádný hřbitov v místě stavby nenachází, a práce proto není třeba přerušit.
"Bohužel litevská vláda a místní úřady nejsou příliš vstřícné, co se tohoto případu týká. V západní Evropě by se to stát nemohlo," běduje litevský rabín Chaim Burshtein.
"Není nic takového jako bývalý židovský hřbitov," dodává s tím, že by stavební práce na tomto místě měly být okamžitě zastaveny.
Protesty po celém světě donutily litevskou vládu, aby ustavila zvláštní pracovní skupinu, která má případ prozkoumat. Zatím bez jakýchkoliv výsledků. "Rozhodnutí skupiny by mělo padnout do konce tohoto roku," řekla poradkyně premiéra Kirkilase Viljus Kavaliauskasová.
Evropští židé například svolali protesty do Bruselu a požadovali větší tlak na litevskou vládu zvenčí.
"Všichni lidé chtějí chránit pozůstatky svých předchůdců. Není přípustné, aby se stavělo na hřbitovech," reagovala na dotaz agentury Reuters americká ambasáda ve Vilniusu.
Uměle vytvořený problém?
Podle litevského podnikatele Kazimierase Musteikise jde o uměle vytvořený problém, protože není vůbec jasné, kde přesně židovský hřbitov v minulosti byl.
Mindaugas Valkiunas, který na výstavbu budov dohlíží, zase tvrdí, že žádné kosti na staveništi nalezeny nebyly.
Rabbi Burshtein však jejich argumenty nepřijímá. Za nezájem veřejnosti i politiků podle něj mohou antisemitské nálady a vzpomínky na 2. světovou válku, kdy místní obyvatelé kolaborovali s nacisty, a podíleli se tak na vyvraždění statisíců židů.
Hřbitov byl uzavřen ruskými carskými úřady v roce 1831 a přestavěn. V padesátých letech 20. století zde Sověti postavili betonový stadion, ale povolili přenesení některých ostatků.
