Jeruzalém - Svět kritizuje Izrael za plány rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu, kde chtějí Palestinci mít svůj stát.
Parlamentní volby, které v úterý ráno začaly v Izraeli, podle průzkumů povedou k vytvoření vlády, která bude v tomto ohledu ještě radikálnější než ta současná.
Nejvíce křesel ve 120členném parlamentu bude mít patrně znovu pravicový blok vedený stranou Likud a premiérem Benjaminem Netanjahuem. Měl by dostat více než třicet mandátů.
Událostí voleb je ale fenomenální vzestup jiného pravicového politika. Čtyřicetiletého byznysmena a milionáře Naftaliho Bennetta, který vede stranu Židovský domov.
Bennett vedl intenzivní kampaň zaměřenou hlavně na získání mladých voličů. Program Židovského domova je založen na odmítání kompromisu s Palestinci, protože spor podle Bennetta nelze řešit uspokojivě pro obě strany.
Tento politik - na rozdíl od Netanjahua - takzvaně natvrdo říká, že je proti palestinskému státu, ať si o tom svět, mezinárodní společenství, Evropa, Spojené státy nebo Arabové myslí cokoliv.
"Jsem jednoznačně proti vzniku palestinského státu uvnitř hranic izraelské země," hřímal na mítincích za velkého potlesku muž, který vydělal velké jmění podnikáním v IT branži a před sedmi lety velmi výhodně prodal svoji softwarovou firmu.
Připomínka Šarona
Víceméně oprašuje starší plán, který kdysi v 70. letech prosazoval například bývalý premiér Ariel Šaron. Zabrat přes 60 procent západního břehu Jordánu a zbytek postupně integrovat se sousedním Jordánskem. Pásmo Gazy pak dříve či později připojit k Egyptu.
Pro palestinský stát v takové konstelaci není místo, což samozřejmě Palestinci sotva přijmou.
Strana Židovský domov zřejmě skončí třetí za Likudem a Stranou práce, takže může být důležitým koaličním partnerem.
Taková koalice se zřejmě nevyhne zdviženým obočím ze zahraničí.
Netanjahu v reakci na hlasování OSN o zvýšení statutu Palestiny na pozorovatelský stát oznámil výstavbu nových osad, které by zásadní břeh Jordánu přeťaly pro Palestince na dvě oddělené části.
Záměr kritizovaly dokonce i Spojené státy a Česká republika, dva největší spojenci Izraele.
Izraelští voliči se v posledních letech výrazně kloní doprava a k menší vstřícnosti vůči Palestincům a Arabům. Levicová Strana práce, za jejíž vlády v roce 1993 Izrael podepsal historickou mírovou smlouvu z Organizací pro osvobození Palestiny, vyhrála volby naposledy před čtrnácti lety.
Dnes se zdá být nemyslitelné, že by takový úspěch mohla ještě někdy zopakovat, pokud nedojde k zásadnímu obratu v izraelsko-arabských vztazích.
Izraelský posun doprava ovlivňují události za hranicemi. Opakované střety s libanonským Hizballáhem, jaderný program Íránu, nejistota z vývoje v Egyptě a naposledy osmidenní konflikt s Hamásem, kdy rakety odpalované z Gazy dopadly i na Tel Aviv.
Právě v Tel Avivu, kde kdysi měla pevné pozice levice, teď Naftali Bennett se svým radikalismem získává dost příznivců.
Exilový lídr Hamásu Chálid Mišál na podzim po mnoha letech poprvé přijel do Gazy a naznačil, že žádný kompromis vůči židovskému státu nepřipadá v úvahu. Jednoznačně odmítl uznání Izraele a zdůraznil, že Palestinci mají nárok na celou historickou Palestinu, tedy i na území současného Izraele.
Tím nepřímo přihrává Bennettovi další voliče. Izraelský politik sám tvrdí, že ho výrazně ovlivnila válka s Hizballáhem v roce 2006, které se zúčastnil. V minulosti působil jako příslušník Sajeret Matkal, elitní jednotky izraelské armády, nasazované na nejnáročnější a nejriskantnější operace.
Jednání na mrtvém bodě
Mírová jednání uvízla na mrtvém bodě. Netanjahu se sešel v roce 2010 s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, ale vlastně se oba jen ujistili, že se těžko někdy dohodnou.
Mezi Netanjahuem a americkým prezidentem Barackem Obamou vládne velké napětí. Jak prosáklo z Jeruzaléma, izraelský premiér se v soukromí vyjadřuje o prvním muži USA velmi nelichotivě a vůbec izraelská pravice považuje Obamu kvůli jeho tlaku na rychlé řešení v podobě koexistence dvou států za jednoho z nejméně proizraelských prezidentů Spojených států v historii.
Shoda nepanuje ani v otázce Íránu a jeho jaderného programu. Zatímco Obama spoléhá na diplomacii a sankce, Netanjahu v posledních dvou letech často hovořil o tom, že židovský stát nebude váhat s použitím síly, bude-li toho zapotřebí k jadernému odzbrojení Íránu.
V posledních měsících podobných projevů ubývalo a v předvolební kampani se téma Íránu objevovalo minimálně. Bennett se vyslovil pro snížení závislosti Izraele na USA a k ukončení americké vojenské pomoci, kterou podle něj židovský stát už nepotřebuje.
Izraelský volební systém je unikátní v tom, že stranám stačí ke vstupu do parlamentu překročení jen dvouprocentní hranice získaných hlasů, v minulosti bylo prahem dokonce jen jedno procento.
Znovu se tak do Knesetu dostane velké množství stran a vládní koalice bude značně nesourodá. Ale není pochyb o tom, že Benjamin Netanjahu ji znovu povede a že Naftali Bennett bude při povolebních vyjednáváních hrát velkou roli.
Podle dopoledních údajů volební komise je zájem voličů velký - do desáté hodiny jich přišlo více než 11 procent, což je nejvíce od roku 1999.
