Kábul - Afghánský ministr vnitra jmenoval poprvé v historii země oblastní policejní velitelkou ženu.
Za pořádek a bezpečí v prvním kábulském distriktu, kde sídlí nejdůležitější vládní a firemní budovy, od úterý odpovídá plukovnice Džamila Bajázová, která dosud působila na velitelství kábulského odboru vyšetřování.
Policistka s pětadvacetiletou praxí tím přijala těžký a nebezpečný úkol, jejž před ní nikdy žádná žena neplnila.
Velení přebírá na začátku roku, v němž se ze země stáhnou bojové jednotky Severoatlantické aliance a Afghánci si budou volit prezidenta, připomíná deník The Telegraph.
Právě to, kdo se stane novou hlavou státu, přitom do značné míry určí další směřování této nestabilní asijské země.
"Myslím, že mé jmenování může přesvědčit další (ženy), aby se daly k policii, a do budoucna tak díky tomu budeme mít víc policejních důstojnic," svěřila se Bajázová serveru Tolo News. Policejní oddělení, jemuž bude velet, patří k nejdůležitějším v zemi.
"Není naším cílem dosazovat ženy na druhořadé policejní stanice. O to nám nejde. Začali jsme ten proces právě zde, protože policistky jsou stejně schopné jako jejich mužští kolegové," vysvětlil mluvčí ministerstva vnitra Sidík Siddíkí. "Doufám, že se brzy dočkáme i první provinční policejní velitelky."
Žen bude více, zní z vlády
Ženy u policie jsou v této v silně konzervativní muslimské zemi zatím raritou. Podle agentury DPA střeží zákon v ulicích afghánských vesnic a měst z 99 procent muži.
Podle Siddíkího by se to mělo do konce roku změnit a počet žen v uniformě narůst ze současných 1500 na 10 000. Zároveň by se měl zvyšovat i počet velitelek.
Zatím tomu ale brání hlavně strach Afghánek. Policistky se totiž stávají terčem konzervativních věřících a výhrůžky velmi často přicházejí i z vlastních rodinných kruhů.
Minulý rok islámští ozbrojenci v provincii Hílmand zastřelili poručici Islám Bíbíovou, která ve své práci pokračovala přes to, že jí vlastní bratr vyhrožoval smrtí.
Právě lepší postavení žen v afghánské společnosti je přitom prezentováno jako jeden z největších úspěchů rodící se demokracie. Podle některých analytiků se nicméně situace po prosincovém odchodu sil NATO vrátí do starých kolejí.
S hrozbami se navíc v Afghánistánu nesetkávají jen ženy v ozbrojených složkách. Například jednu z nejvýraznějších afghánských političek, která se díky prosazování reforem po volbách v roce 2005 stala symbolem "nového Afghánistánu", donutil vlastní manžel uprchnout ze země.
