Cenzura na ČT? Stažení Smetany ze soutěže dává smysl

Jan Gregor Jan Gregor
31. 10. 2012 14:30
Jihlavský festival zažil skandál. Roman Smetana musel na Pankráci škytat
Foto: ČT

Glosa - „Česká televize v roli producenta právě s konečnou platností zakázala, aby se film Svobodu pro Smetanu! účastnil soutěže jihlavského festivalu," napsal Vít Klusák 25. října na svůj facebookový profil a pod postem se rozběhla diskuse spekulující o cenzuře ze strany veřejnoprávní televize.

Každému, kdo v posledních letech sledoval pokusy politiků ovlivňovat promítání kontroverzních dokumentů na festivalech, naskočí v hlavě okamžitě červená kontrolka. Fero Fenič například před dvěma lety na nátlak pražského magistrátu zrušil v rámci Febiofestu některé projekce filmu Oko nad Prahou o Janu Kaplickém. Vzrušeně se probírala také kauza festivalu Ekofilm, jehož porotci údajně dostali befel od tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila, že v něm nesmí zvítězit film Martina Marečka AutoMat.

Je rozruch kolem nového projektu Klusáka s Remundou z podobného ranku? Stahují se nad Kavčími Horami opět mračna politických tlaků? Vše nasvědčuje, že všechno je tentokrát minimálně složitější a pokyn České televize ke stažení ze soutěže dává minimálně z jejího pohledu dobrý smysl. Ale než se k němu dostaneme, je nutné zmínit pár řádek o filmu.

Foto: MFDF

Novodobý disident 

Projekce snímku byla možná nejnatřískanější z celého festivalu. Stálo se v uličkách a několik lidí se ukvartýrovalo přímo na kraji pódia před plátnem.

Reakce diváků v přeplněném sále byly spontánní, velký aplaus vzbudilo například grilování Ivana Langera, který se v nevkusné šusťákové bundičce s nápisem Vancouver vymlouvá, že teď je už jen obyčejný občan a nemá důvod se k něčemu vyjadřovat, a odmítá na kameru prohlásit, že se nikdy nedopustil korupčního jednání.

Padesát minut politické švandy uteče jako voda, přesto jsem se ale osobně po jejím zhlédnutí nemohl ubránit výhradám.

Klusák s Remundou mají už od Českého snu schopnost vyhmátnout téma, které polarizuje a vzbuzuje nesmiřitelné vášně. Přes veškerou nezpochybnitelnou zábavnost a vystižení některých patologických společenských jevů se ale v jejich tvorbě objevují rysy černobílého vidění (reklamky jsou zlo, radar je zlo, automobilka je zlo, současná politická reprezentace je zlo), které podstatu věcí spíše zamlžuje.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A v jejich oslavné ódě na novodobého disidenta Smetanu (nebo nejvýraznějšího politického umělce dnešní doby, jak pateticky v diskusi po filmu uvedla kurátorka Tamara Moyzes) se na hranu laciného populismu dostávají častěji než v předchozích filmech. Smetanův příběh nepoukazuje na nespravedlnost soudního systému, který by ho v jakékoli další instanci osvobodil, ani proti zlovůli politiků, kteří nechtějí nic méně než si vyrobit dalšího nepřítele z lidu. Smetana pouze dokonale ponížil v osobě paní Langerové jednu nesoudnou soudkyni a nese si za to - bez větších cavyků - následky.

Foto: MFDF

Klusák s Remundou ale povyšují jeho individuální boj na obecný boj proti politickým zlořádům, kterým při nejlepší vůli není. Když režiséři vystoupí z filmařské role do role aktivistů a pod dohledem médií pokreslí plakát Tomáše Töpfera, stává se z jejich zápalu za věc morální kýč. Vandalismus povyšují na politické gesto s vysvětlením, že financování billboardů pochází z neprůhledných peněz.

Nic proti uměleckému ničení jako takovému: v Jihlavě byl třeba k vidění výborný snímek Zítra dokumentující vandalistické akce ruské anarchistické skupiny Vojna založené třeba na převracení policejních aut na střechu. Ale lidé z Vojny za své činy ručí radikálním životním stylem a skutečně nesmiřitelným postojem ke státní moci. Rozhodně se nemohou při svých riskantních happeninzích usmívat do kamer a objektivů mainstreamových médií jako Klusák s Remundou, natož aby je jakákoli televize finančně zaštiťovala.   

Na poslední chvíli

A tady jsme u jádra pudla. Vraťme se k postoji České televize, který v úvodu zmíněné facebookové debatě shrnul ředitel vývoje pořadů Jan Maxa. „Dobrý den všem, jsem tu označen za zmrda a bolševika, tak si dovolím reagovat. Vítek a Filip točí pro ČT několik dílů TV pořadu Český žurnál, což je 5-dílný cyklus sběrných dokumentů o význačných událostech roku 2012. Pánové nás pár týdnů před Jihlavou požádali, jestli by mohli část dílu o Smetanovi (tedy nejen o něm, vůbec o fenoménu "revolucionářů") ukázat v Jihlavě.

Foto: MFDF
 

S tím jsem bez problémů souhlasil, preview dokumentů děláme v Jihlavě běžně. Následně přišli pánové s návrhem, aby ukázka šla i do soutěže. K souhlasu s tím jsem pochopitelně chtěl vidět konečný tvar. Ten jsem dostal v úterý, tedy předevčírem. Po jeho zhlédnutí jsem pánům sdělil, že nepovažuji předložený sestřih za tak dobrý, abychom ho společně za ČT a Hypermarket Film dávali do soutěže. Běžte se na film podívat do Jihlavy a pak si o tom můžeme popovídat," píše Jan Maxa.

Vít Klusák s Filipem Remundou si v ČT se svou společností Hypermarket Film vybojovali lepší podmínky, než má většina jejich kolegů. Peníze na natáčení dostali na pouhý koncept, ne na scénář, jak bývá zvykem, zdůraznil na pódiu jihlavského sálu zástupce televize Petr Kubica. Lidé z ČT  film viděli až v úterý, tedy v den zahájení festivalu a tři dny před jeho promítáním (to nebyl žádný naschvál nebo zdržovací taktika, Vít Klusák film do posledních dnů dostříhával, protože jsou v něm zachyceny ještě nedávné okolnosti druhého uvěznění Romana Smetany).

Můžeme tepat nepružnost ČT při schvalování, ale je zřejmé, že za tak krátkou dobu se v tomhle molochu rozhodnutí nedělají. Zvlášť v situaci, kdy je každému jasné, že téma je mimořádně politicky exponované.

Při nejlepší vůli v tom ale člověk nevidí nátlak ze strany mocných, maximálně docela opodstatněnou interní obavu, že hrdě vyhrocený a nevyvážený film bude skvělým karabáčem pro některé členy Rady ČT, kteří už teď nenechávají na Dvořákově vedení nit suchou.

Zpráva o stažení pracovní verze Svobody pro Smetanu! z jihlavské soutěže zkrátka není útokem na tvůrčí svobodu ani ohrožením nezávislosti České televize. Podobně jako inkriminovaný film není alarmující zprávou o potlačování svobody názoru a justiční nespravedlnosti, přestože ho tak tvůrci vidí. Realita je v obou případech mnohem vrstevnatější a složitější.

 

Právě se děje

Další zprávy