Brno, Praha - Jedenáctý ročník queer filmového festivalu Mezipatra se přesouvá z Brna do Prahy. Akce, jež vznikla s cílem poskytnout většinové společnosti podnět k poznání lesbické, bisexuální a transgender kultury, potrvá v metropoli šest dní. Ozvěny Mezipater pak proběhnou i v Olomouci, Českých Budějovicích, Plzni, Pardubicích a Ostravě.
I pražskou část zahájí film Kvílení o legendě beatnické generace Allenu Ginsbergovi a soudním procesu s vydavatelem jeho slavné básně pro údajnou obscénnost. Pak se naplno rozjede přehlídka 70 filmů, které byly do 9. listopadu k vidění v Brně.
Zakončovacím snímkem letošního ročníku jsou i v Praze Imaginární lásky režiséra Xaviera Dolana, který zároveň ztvárňuje jednu z hlavních rolí. Snímek vypráví o lásce v komplikovaném trojúhelníku. Oba tituly ohraničující festival po premiérách na Mezipatrech vstoupí do českých kin; Kvílení má v distribuci AČFK, Imaginární lásky Aerofilms.
Za deset let festival navštívilo 75 tisíc diváků a divaček. Z průzkumu publika posledních ročníků přitom vyplynulo, že mezi nimi je vyrovnaný podíl heterosexuálů a homosexuálů; i to motivovalo změnu podtitulu na queer filmový festival. Užíváním slova queer (podivný) chce festival upozornit na panující heteronormativitu - tedy přesvědčení, že heterosexualita je jediná normální a přirozená orientace, přičemž vše ostatní představuje odchylku.
Mezinárodně užívaný termín podle organizátorů osvobozuje od tradičního vnímání sexuálních a genderových identit založených na neměnných kategoriích muž a žena či heterosexuální a homosexuální. Název Mezipatra pak podle nich slouží jako metafora prostoru setkávání nejrůznějších lidí - ať jsou na cestě vzhůru, či dolů.
Letošní téma festivalu zní Vysoké umění. Přehlídka se zaměřuje jak na osobnosti výjimečných umělkyň a umělců, jejichž tvorba mimo většinové proudy významně obohatila queer kulturu a posouvala umění do nových rovin, tak na snímky současných queer tvůrců sebe-reflexivního umění, kteří tematizují tvorbu jako takovou a zabývají se vztahem tvůrce a diváka.
Jak konstatuje ředitel festivalu Aleš Rumpel: „Téma vysokého umění provokuje tázání po způsobu, jak si vlastně umělecké dílo může vysloužit zařazení mezi vysoké žánry, a otevírá prostor pro dramaturgickou hru a zpochybňování hranic těch definicí, které umění kategorizují."
V tomto duchu organizátoři nabízejí např. filmy britského choreografa Matthewa Bourna, který novátorským způsobem ztvárnil klasické opery jako Carmen (v Bournově podání The Car Man - neboli Muž od aut) či Labutí jezero, stejně jako byla a bude k vidění půlnoční pop-punková sekce titulů, které naopak boří „všechny hranice nízkého umění".
Retrospektiva 11. ročníku je věnována práci americké pionýrky lesbického videoartu Barbary Hammer. Její díla festival přináší českému publiku ve stejné době, kdy probíhají její retrospektivy v MoMa v New Yorku a londýnském Tate Modern.
V Parze se projekce konají v kinech Světozor (Vodičkova 41, Praha) a Lucerna (Vodičkova 36, Praha). Vstupenky na představení je možno zakoupit na pokladně, cena vstupenky je 100 Kč, permanentky 490 Kč. Permanentka platí jako poukázka na sedm libovolných projekcí.
Jako každý rok, nabzejí i letos Mezipatra i bohatý doprovodný program, v němž nechybí tradiční série přednášek Queer café. V Brně byla jeho součástí i výstava Queer Quiz Kateřiny Zelingerové. Sestává z 25 mužských portrétů a vyzývala publikum, aby si vyzkoušelo „gay-dar" a za pomoci barevných samolepek se snažilo hádat, jaké orientace jsou portrétovaní.
Filmový program přehlídky obsahuje tituly od klasiky (Smrt v Benátkách) přes vytříbené filmy, jako je A Single Man, debut módního návrháře Toma Forda s Colinem Firthem hlavní roli, až po snímky tematicky i esteticky vyhraněné do radikálnosti či určitého manýrismu. Z nich vybíráme:
Zuřivé slunce, bouřlivé nebe je příběh vášnivé lásky mladíků Kieriho a Rya. Poté, co je Ryo unesen žárlivostí posedlým Tarim, musí Kieri podstoupit mystickou cestu za svým milým. Film je parafrází na klasické dílo Orfeus a Euridika i mayskou mytologii. Moderní svět včetně pornokina se zde mísí s dávnověkým. Vizuální báseň o lásce, touze a sexualitě dosahuje hloubku obrazem a hudbou s minimem mluveného slova.
Vrcholné umění je snímek o ambicích, moci a prolínání umění s životem - a patří mezi nejúspěšnější lesbické filmy posledních 20 let. Ambiciózní Syd pracuje v redakci uměleckého časopisu a zjištění, že její sousedka je slavná fotografka Lucy Beliner, jí otevře vítané možnosti v kariéře...
Vykopni je jednoznačně nejsprostší film letošních Mezipater. Titul zařazený do zmíněného půlnočního pop-punku je možné charakterizovat nejen extrémně vysokým počtem sprostých slov, ale i počtem komických scén v nezaměnitelném britském stylu. Co se stane, když se má fotbalové mužstvo gayů v neonově růžových dresech utkat s družstvem drsných machů?
Do stejné sekce patří i Feministický porno číčy - dokument o ženském erotickém workshopu a performerkách, které předvádějí feministickou pornografii na pódiu. Program film popisuje: „Politicky angažované a liberalizující užívání sexu, prolamování tabu a provokace jako životní poslání jsou tu podány s okouzlující lehkostí i autenticitou. Režisérka Emilie Jouvet sleduje své hrdinky na cestě a jejich příběhy prokládá záznamy vystoupení, kde je sice dost, ale nikdy příliš mnoho pí*."
Film Okamžiky vzpoury: hrdí genderoví devianti u mikrofonu lze pak zařadit do škatulky rockový dokument, což je historicky nejpopulárnější dokumentární žánr. Hrdiny snímku však nejsou klasické hvězdy hudebního nebe, nýbrž lidé s nevyhraněnou sexuální identitou. Jejich vlastní těla a nekonvenční sexualita se stávají politickým nástrojem a zároveň způsobem umělecké exprese.
Více informací najdete na www.mezipatra.cz
