Brno - Dětská psychiatrická péče není u nás podle ombudsmana Pavla Varvařovského dostatečná.
V zařízeních péče o ohrožené děti chybí dostatek dětských psychiatrů. To vede k hospitaci dětí, která je ve většině případů zbytečná.
Dokládají to zprávy z dvouletého pozorování psychiatrických zařízení po celé České republice, kdy pracovníci z kanceláře veřejného ochránce práv v letech 2011 a 2012 monitorovali situaci v několika kojeneckých ústavech, dětských domovech a psychiatrických nemocnicích.
"V současné chvíli působí v České republice asi 70 pedopsychiatrů. Na pokrytí psychiatrické ambulantní péče pro děti by jich však mělo být o 30 více," uvedl Varvařovský.
V některých regionech dětští psychiatři v ambulantní péči chybí, jinde se na objednání čeká měsíce. "Děti tak zůstávají v léčebnách delší dobu než je nutné, protože požadovanou péči jim doma nikdo neposkytne," řekla Marie Lukasová z kanceláře ombudsmana.
Poplatky budou zrušeny
Podle Lukasové problémy dětí vznikají v sociálním prostředí, ve kterém vyrůstají. To je většinou velmi nestabilní.
Rodiče dětí s psychickými problémy žijí často na hranici chudoby a nemůžou si dovolit za hospitalizaci dítěte zaplatit nemocniční poplatek 100 korun za den.
"Poplatky budou k lednu příštího roku zrušeny, diskutuje se však o jejich obnovení. O jejich trvalé zrušení budeme i nadále usilovat," řekla Lukasová.
U nás zatím fungují tři speciální dětské psychiatrické léčebny, a to v Lounech, ve Velké Bíteši a v Opařanech. Podobnou péči poskytují psychiatrická oddělení dalších deseti nemocnic.
Vzhledem k tomu, že síť dětských psychiatrických nemocnic je velmi řídká, zvlášť zranitelné děti jsou hospitalizovány daleko od domova a odborníkům to znemožňuje spolupracovat s rodiči dítěte.
V mnoha případech navíc nejsou vhodné sociální služby pro dítě dostupné.
Tak vypadá léčebna pro dospělé, podívejte:
To je případ třináctiletého chlapce, který trpí autistickou poruchou. Matka se o něj stará o víkendech, přesto však musí být umístěn do léčebny, protože doma se mu nenabízí služba, která by zajistila jeho potřeby.
Kojenci zůstávají v ústavech déle, než je nutné
Dalším problémem je příliš dlouhá doba pobytu kojenců v ústavech. "Podle norem pro tyto zařízení je jako krajní mez uváděno šest měsíců, 72 % dětí však tuto dobu překoná," dodal Varvařovský.
Umístěním kojence do ústavu se podle něj situace neřeší. V České republice chybí terénní podpůrné služby, které by rodině pomohly.
Všechna doporučení ombudsmana pro krajské úřady a ministerstva jsou shrnuta ve zprávě, která bude následně projednána. Podle Varvařovského je termín vzhledem k současné politické situaci nejistý.