Historik: Byl by to rozsudek nad terorem 50. let

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
16. 10. 2007 10:17
Obhajovat se příliš nemůže, říká historik
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Před sedmapadesáti lety byla tehdejší prokurátorka Ludmila Brožová Polednová mezi těmi, kdo poslal na popraviště právničku a političku Miladu Horákovou.

Osmnáct let po pádu komunismu je obžalována z justiční vraždy Horákové a dalších tří lidí. Proces začal v její nepřítomnosti.

Ludmila Brožová Polednová je obviněna ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí až patnáctiletý trest vězení.

"Osobně si myslím, že paní Brožová toho na svou obhajobu říci příliš nemůže. Navíc tehdejší komunistický režim porušoval i vlastní zákony, které si vytvořil na svoji ochranu," říká historik z výzkumného oddělení Archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra Tomáš Bursík.

A: Mohlo by být odsouzení prokurátorky Brožové i odsouzením politických procesů?  Nebo by muselo být potrestáno více lidí z řad komunistické justice?

Domnívám se, že případné odsouzení prokurátorky Brožové - to znamená například rozsudek, že je vinna, aniž by vzhledem ke svému věku musela nastoupit výkon trestu odnětí svobody - by mělo silný morální význam. Nejen pro bývalé politické vězně -rozsudkem by i moc soudní poukázala na zločinnost komunistického režimu.

Kdo byla Milada Horáková
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Kdo byla Milada Horáková

  • Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty.
  • Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena, ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti a 27. června 1950 popravena. Nezákonný rozsudek byl zrušen v roce 1968, rehabilitována však byla až v roce 1990.
  • Životopis Milady Horákové čtěte ZDE

Blog o komunistické justici

Odsoudil by se teror konce let čtyřicátých a let padesátých, kdy, podle mého názoru, komunistický režim vyhlásil válku občanům republiky, kteří se s nastupujícím komunistickým režimem neztotožnili. Rozsudek by poukázal i na to, jak se zacházelo s pravdou, jak se přerucovala fakta. V neposlední řadě by bylo jasně řečeno, že neexistovala nezávislá moc soudní, která se zcela stala služkou Komunistické strany Československa.

A: Jsou ale ještě naživu někteří prokurátoři z jiných politických procesů, kteří by mohli být obviněni podobně jako Brožová?

Nevím, zdali ještě žijí další prokurátoři a soudci politických procesů z let padesátých. Ono se může jednat, podle mého odhadu, o 100-200 osob. Do senátů Státních soudů bylo delegováno množství soudců, kteří v padesátých letech jinak působili na okresní a krajské úrovni. V senátech zasedali na "příkaz shora" tj. ministerstva spravedlnosti a KSČ. Těchto osob bylo poměrně mnoho.  Domnívám se, že tito lidé, kteří nám nemusí být tak známí (jako Brožová, Urválek, Čížek), mohou ještě žít.

A: Jaká přesně byla role prokurátorky Brožové při procesu? Nebyla jedinou zástupkyní státu. Hrálo nějakou roli to, že byla žena?

To, že byla ženou, podle mého hrálo velkou roli. V procesu s Miladou Horákovou a spol. byly souzeny i Antonie Kleinerová a Fráňa Zeminová. Domnívám se, že její role souvisela právě s ženskou otázkou (role matky, rodina, výchova dětí) − ona měla, domnívám se, hanět, naprosto lživě ukazovat tyto tři ženy jako nezodpovědné ženy, které raději obětují své nejbližší, spolčí se se západními demokratickými režimy, budou chtít další válku, než aby zde vládl komunistický režim.

A: Lze z projevů Brožové usuzovat na osobní nenávist prokurátorky vůči Miladě Horákové?

Nevím, zda se jedná o osobní nenávist. Spíše si myslím, že jde o ono třídní vidění světa. Milada Horáková pro ni byla ztotožněním nepřítele, ale tím by byla i kterákoli jiná žena. Prokurátorka Brožová byla poměrně mladá, neměla všestranný intelektuální rozhled o světě. Ale právě takové lidi komunistický režim potřeboval. Mladé, se zjednodušeným viděním světa (pravdy a zla), s utopickou ideologií, které věřili. Navíc zde jistě hrála roli i druhá světová válka a to, jakou tragédii s sebou přinesla. Ale nic z toho, domnívám se, nemůže člověka omlouvat z toho, na čem se ve jménu komunistické ideologie podílel.

Poslední dopis Milady Horákové před popravou z vězení
Poslední dopis Milady Horákové před popravou z vězení | Foto: Národní muzeum

A: Má obžaloba šanci s existujícími historickými materiály bývalou prokurátorku usvědčit?

Vůbec se nechci pouštět do komentování soudního procesu. Ale podle mého názoru archivní dokumenty (viz předjednanost rozsudků), které ovšem jsou známy celou řadu let, jsou důkazem v neprospěch bývalé prokurátorky Brožové.

A: Jak se může Brožová hájit? Může přesvědčit, že nevěděla, že je proces zinscenovaný. Může dokázat, že se odehrával podle tehdejšího práva?

Osobně si myslím, že paní Brožová toho na svou obhajobu říci příliš nemůže. Navíc tehdejší komunistický režim porušoval i vlastní zákony, které si vytvořil na svoji ochranu. Myslím si, že věděla, jaká je její role v onom "divadle" a hrála přesně to, co se od ní vyžadovalo. Mimochodem, ona se jako prokurátorka podílela i na procesu s představenými mužských řeholí, tj. procesu, který se odehrál jen několik týdnů před procesem JUDr. Milady Horákové a spol. Zdá se mi těžko uvěřitelné, že by nevěděla, že politické procesy mají sloužit jako obrana komunistického režimu, jsou takto inscenovány a mj. mají za úkol zbavit se případné opozice a zastrašit československé občany.

 

Právě se děje

Další zprávy