Pro sport se vžila zkratka MTBO, neboli "mountain bike orienteering". Jedná se o mladé sportovní odvětví, které vzniklo jako jedna z forem orientačních závodů vedle orientačního běhu, radiového orientačního běhu, nebo lyžařského orientačního běhu.

Orientace na souši, vodě i pod vodou

Kromě těchto  tradičních a  rozšířených disciplin se dá orientační závod provozovat i pod vodou (orientační potápění), na lodi, v autech, na motocyklech.

Základní princip zůstává stejný - zorientovat se v mapě a projít, projet, proběhnout, proplout všechny kontrolní body, někdy v určeném pořadí, jindy v libovolném.

To samé platí i pro horská kola. MTBO je orientační závod, při kterém se závodník za pomoci horského kola snaží co nejrychleji objet kontrolní stanoviště v předepsaném pořadí. K nalezení kontrol mu slouží mapa a buzola.

Na oficiálních stránkách www.mtbo.cz  se o sportu v nadsázce píše jako o "rychlostní cykloturistice". Někteří závodníci zde také v tomto duchu závody popisují:  "Má taktika byla: Projeď se po lese a když cestou najdeš svou kontrolu, procvakni si lísteček srandovníma kleštičkama."

MTBO před MTB

Orientační závody na horském kole pochopitelně nemají delší historii než horská kola. Ovšem před nimi již existovaly "orienťáky" na "neterénních"kolech. 

Česká reprezentace patřila v MTBO ke světové elitě, úspěšná generace však stárne. | Foto: Milan Jirásek

Již koncem 50. let minulého století se  totiž pořádaly takzvané cykloorientační závody. Trasa byla samozřejmě limitovaná používáním kol nevhodných do terénu. Ke kontrolám mimo silničky a lesní cesty proto účastníci raději putovali pěšky. (Tento způsob zdolávání kontrol je k vidění i dnes, průjezd lesem mimo cestu je totiž zakázán.)

Sport přežíval na okraji zájmu, od 70. let začaly pořádat pravidelné závody VŠZ Brno a později Klub českých turistů, podle stránek mtbo.cz až do nástupu horských kol. Sport se příliš neprosazoval ani v zahraničí.

Tzv. "horáci" se začaly vyrábět v USA na začátku 80. let, na jejich sklonku se poprvé objevily i v Československu. V roce 1990 se konal v Novém Městě na Moravě první MTBO závod pod názvem "Liga horských kol Vysočiny".

Již od počátku tohoto sportu v 90. letech se mu začala věnovat asi největší česká legenda, dosud v sedle aktivní Jaroslav Rygl. Ten vzápětí začal porážet své soupeře rozdílem desítek minut, jemu patří i největší mezinárodní úspěchy.

Zlomovým rokem je rok 1993. Tehdy uspořádalo Nové Město na Moravě neoficiální mistrovství republiky v "klasické" trati a sprintu. Vítěz byl opět jediný - Jaroslav Rygl. Na konci roku  oficiálně přijal Český svaz orientačního běhu orientační závody na horských kolech do rodiny orientačních sportů.

O rok později vznikl Český pohár, jenž existuje dodnes. Na mezinárodních závodech ve Francii se Češi rázem vyšvihli mezi světovou elitu.

Závody se pořádají na  sprintu, krátkých, klasických a dlouhých tratích. Délka se neudává v kilomtrech, nýbrž v minutách. Jejich rozmezí určuje, kde by se měl pohybovat čas vítěze. Podle toho se trasa postaví. V kategorii mužů by například měl vítěz absolvovat sprint za 15-20 minut, krátkou trať ("middle") za 40-50 minut, klasickou ("long") za 100-120 a dlouhou za 140-180 minut.

Češi mezi elitou

Roku 1998 se poprvé jel Evropský pohár, jeho premiérový ročník opět ovládli Češi Jaroslav Rygl a Marie Hrdinová. O rok později již byl na světě Světový pohár. Jiří Procházka tehdy skončil druhý, Marie Hrdinová první. V v roce 2000 Jaroslav Rygl SP vyhrál.

Na českém území se pravidelně jezdí Světový pohár, tyto etapy jsou pověstné dobrou diváckou atmosférou.

V roce 2002 se jelo ve Francii první mistrovství světa. Čeští reprezentanti získali dvě medaile za štafet - stříbro muži a bronz ženy. Roku 2006 se konalo první mistrovství Evropy, z něhož si Češi odvezli  pět bronzových medailí.

Konec zlatých časů

Jak rostla v novém odvětví konkurence, Čechům se nedařilo držet tuto vysokou laťku. Někteří závodníci míní, že za to částečně může i přetrvávající zvyk z pionýrských začátků - brát MTBO především jako zábavu a setkání. Jiné reprezentace přiom již k tomuto sportu přistupují s plnou vážností.

Veřejnost nemá o orientačních závodech jasnou představu a média je spíše ignorují, říká předseda MTBO Milan Jirásek. | Foto: Milan Jirásek

Ze světových šampionátů vozí Češi medaile výhradně ze štafet, v individuálních závodech jsou úspěchem spíše umístění v první desítce. Prim hrají hlavně Finové, dále Švýcaři, Rusové, Francouzi nebo Australané.

Zatímco české výběry lehce klesají, jiné strmě stoupají:  "Dánové se ještě před třemi lety světového šampionátu neúčastnili, vloni byli na MS tři muži v elitní desítce na klasické trati. Z českých mužů se do ní nevešel nikdo," popisuje předseda sekce MTBO Milan Jirásek.

Českou scénu MTBO začal trápit nedostatek "mladé krve", úspěšná generace "bikerů" v čele s Jaroslavem Ryglem (37) nezadržitelně stárne. Rygl dříve vynikal nejen v MTBO, ale i v lyžařské a běžecké podobě "orienťáku", v posledních letech si dokonce vyzkoušel i cyklokros.

Je majitelem největšího a jediného českého individuálního úspěchu na světovém či evropském šampionátu - stříbra z MS 2005 na Slovensku.

Českého poháru v MTBO se účastní stovky závodníků, média však tento sport spíše ignorují. | Foto: Milan Jirásek

Podobně úspěšně a univerzálně si vedla i jeho sestra, Hana Ryglová-La Carbonara. 

Jenže po patnácti letech v sedle musí nutně dojít ke generační výměně. Ta ovšem bude obtížná. Mladé talenti se rýsují, ale není jich mnoho (Frantisek Bogar, Marek Pospíšek, Hana Benčíková, Barbora Benčíková). Sportu nepřidá ani skutečnost, že u mladých závodníků nominovaných na mezinárodní akce je nutná finanční spoluúčast. 

Situace by se mohla zlepšit příští rok, kdy má dosud neoficiální mistrovství Evropy nabýt oficiálního rázu."To by mohlo motivovat mladé závodníky i jejich rodiče," věří Milan Jirásek.

Podstatně lepší se zdá situace v orientačním běhu. Junioři získali na světových šampionátech jenom od roku 2000 7 zlatých, 6 stříbrných a 4 bronzové medaile, což je pro budoucnost tohoto sportu v Česku velkým příslibem.

ME v Itálii, MS v Česku

Novým impulsem by možná mohlo být první české pořadatelství světového šampionátu. Ten se uskuteční mezi 5. a 12. srpnem na Vysočině, v kolébce českých orientačních závodů na horských kolech.

Podle šéfa MTBO Milana Jiráska byla volba České republiky coby pořadatelské země logická, vzhledem k tomu, že země patřila k průkopníkům sportu. 

K volbě vysočinské oblasti pak říká: "Osobně u nás vidím zajímavější terény. Ale Vysočina nabízí několik prostorů, kde se doposud žádné závody v MTBO buď nekonaly, nebo konaly v MTBO dávnověku. Bude to tedy fér pro všechny, naši reprezentanti nebudou mít unfair výhodu domácího terénu. Nebo alespoň ne příliš velkou."

Generálkou na domácí MS je teprve druhé mistrovství Evropy, které se právě koná v Itálii.

To první se konalo loni v Polsku. Češi si odtud přivezli pět bronzových medailí a rozbouřené emoce. Nezkušení polští organizátoři totiž na ME zmatkovali s kontrolami i štafetovými předávkami, takže závody měly k regulérnosti daleko.

Laťka pořádání evropských šampionátů prý nyní leží tak nízko, že bude pro Italy hračkou, aby ji překonali.

České ženské reprezentaci chybějí kvůli zdravotním důvodům dvě největší opory, Hana Ryglová-La Carbonara a Markéta Jakoubová-Jirásková.

"Věřím v alespoň jednu medaili ze štafet, i když je to stále těžší. Šance je i na individuální úspěch. Byl bych zklamaný, kdyby nikdo neskončil na velké bedně, tedy do šestého místa," hodnotí české šance na ME Milan Jirásek.