Praha - Před padesáti lety, v roce 1963, vynalezl americký vědec Douglas Engelbart přístroj, který přenášel lidský pohyb na počítačovou obrazovku. Veřejnosti byla tato vymoženost autorem představena o pět let později.
Toto elektronické zařízení dokáže převádět informace o svém pohybu po povrchu plochy do počítače. Výsledkem je pohyb kurzoru na monitoru.
Pro zařízení se vžilo díky jeho vzhledu označení "myš". Engelbart si ho nicméně nechal patentovat pod názvem "X-Y Position Indicator For A Display System".
Americký vynálezce s německými, švédskými a norskými předky Douglas Carl Engelbart (1925-2013) nevynalezl pouze myš, coby řešení interakce člověk-počítač. Byl obecně průkopníkem v počítačové a internetové technologii. Rozvíjel hypertext, počítačové sítě a vytvořil předchůdce grafického uživatelského prostředí (GUI).
Od dřevěné k optické myši
Původní model byl vyroben ze dřeva a v průběhu svého života si vydobyl ve společnosti zásadní postavení.
Dnešní podoba počítačové myši není od původního dřevěného modelu příliš odlišná. Změnily se pouze techniky a materiály, z nichž je vyrobena.
Po myši s optomechanickými senzory, kterými pohybovala kulička, vycházející z původního Engelbartova vynálezu, přišla myš optická s LED technologií. Optická myš spatřila světlo světa kolem roku 1980. Vynalezl jí Steve Kirsch. Vyžadovala však speciální kovovou podložku s natištěnou mřížkou, bez níž nefungovala.
Ani dnes nefungují optické myši na každém povrchu. Kdo s ní zkoušel pracovat na skleněném či keramickém stole, ví své. Tyto materiály totiž způsobují falešné odrazy
Může myš způsobit "pracovní úraz"? Ale jistě
První myši byly hranaté a nepohodlné. Ty novější jsou ergonomicky tvarovány pro pohodlné držení, ale ani to není dostatečná obrana před nemocemi, které při nadměrném používání myši hrozí.
Ti, kdo denně tvrdě manuálně pracující se těmto úrazům a nemocím smějí, nicméně skutečně existují. Ano i "kancelářské krysy" mají své nemoci z povolání.
Například nadměrné používání myši a její nevhodné umístění může způsobit poškození šlach prstů či tzv. tenisový loket. Špatné polohování monitoru či klávesnice a špatná kancelářská židle pak vedou k chronickým bolestem zad či k poškození hybnosti ramenních pletenců. Jedná se o tzv. "poškození z opakovaného namáhání", neboli RSI.
Je otázkou, co se šlachami udělá novinka, myš, které se neříká "myš", nýbž "Cube", tedy kostka, ve skutečnosti se však jedná o malinký kvádřík.
Ačkoliv je hranatý tvar pro myš nezvyklý a samotné tělo myši opravdu malé, používat se dá celkem bez problému. Klasická tlačítka zastupuje klikání na určité oblasti na povrchu myši. Kliknutím levým tlačítkem provedete slačením horní části myši, pravý klik učiníte stlačením blíže středu Kostky. Natradiční je i scrollování, které provádíte "hlazením" povrchu myši.
Problém je, že prsty ani zápěstí při práci s myší nespočívají na žádném podkladu, ale jsou pokrčené nad myší. Jde však o myš cestovní, která není určena pro celodenní práci.
"Mrtvá" myš by neměla skončit v popelnici
Ať už kuličková, nebo optická, počítačová myš je denně využívána lidmi po celém světě. Jen v České republice lidé vlastní asi 6 milionů myší. Podle průzkumů najezdí člověk počítačovou myší až půl kilometru denně.
Počítačové myši se proto velmi snadno a rychle opotřebují. Co se děje s takovou "mrtvou" myší?
"Většina myší zůstává zavřena v šuplících, nebo vyhozena do obyčejných popelnic na směsný odpad. Lidé by však měli mít na paměti, že myš je také elektrospotřebič a tudíž by na místo svého posledního odpočinku měla být uložena správně ekologicky, nejlépe v červeném kontejneru určeném k vyhazování drobného elektra," vysvětluje Hana Ansorgová, manažerka komunikace společnosti Asekol.
Červených kontejnerů je po republice téměř 1 850, sběrných míst více jak 15 000, takže se pro miliony "mrtvých" myší dá celkem snadno najít místo posledního odpočinku, dodává.
