Praha - Třes rukou, náhlá slepota, křeče připomínající epileptický záchvat. To vše bez zjevných příčin, které neodhalí žádné neurologické vyšetření. Na vině může být disociace, v minulosti známá pod pojmem hysterie.
"Projevy disociace jsou různé a často velice dramatické. Lékaři se jim snaží na kloub přijít již staletí a stále jakoby ze své povahy unikají celkovému pochopení," doktor Michal Raszka z Psychiatrického centra Praha, spoluzakladatel a místopředseda Neuropsychiatrického fóra.
Hysterici nejsou hysterky
Hysterici podle Petera Grejtáka
(Zdroj: Peter Grejták: Peklo jménem hysterie, http://psychologie.cz/peklo-jmenem-hysterie/)
Hysterie (někdy označovaná jako histriónská porucha) se řadí mezi rané vývojové poruchy osobnosti, kam patří také narcismus nebo hraniční porucha osobnosti. Mezi hlavní příznaky (ne však příčiny) hysterie patří zejména:
- potřeba být středobodem pozornosti
- sexuálně provokativní interakce s okolím (chce se velice líbit)
- ovlivnitelnost jinými lidmi, čímž se může stát jejich nástrojem
- citová labilita a výrazný sklon k předvádění.
Nejzávažnější na této poruše je disociace hysterika. Disociace znamená, že člověk je oddělen od sebe samého, od svých citů a tužeb. Hysterik má velkou potřebu lásky, zároveň z ní ale má strach. Skutečnou a pro mnohé obyčejnou lásku totiž nikdy nezažil.
Odděluje se od sebe sama, protože se prožitku lásky bojí. Také se bojí, že lásku nedostane. Je v bludném kruhu oscilace mezi dvěma extrémy: "nejsem lásky schopen" - "miluju všechny". Trvalý hlad po lásce je enormní a na ostatní působí často jako přítěž. Hysterikové jsou neustále frustrovaní.
Podobné ladění je příznačné pro více poruch, zatímco ale třeba narcisticky zraněný člověk se uzavírá do sebe, člověk orientovaný hystericky se naopak vyznačuje tím, že jde lidem vstříc.
Hysterie je ve svém jádru strachem.
Připomíná, že povědomí o hysterii, respektive disociaci, rozšířil Sigmund Freud, který se pacientkám trpícím touto poruchou věnoval s pomocí psychoanalýzy. Spolu s kolegou Josefem Breurem sepsali knihu "Studie o hysterii", kde podrobně popsali průběh terapií a jejich efekt.
Disociace se může projevovat fyzicky jako křeče, pocity slabosti, nepřirozené pohyby, náhlá slepota či dokonce může imitovat těhotenství. Psychicky se může projevit výpadky paměti, zvláštními pocity odcizení nebo halucinacemi.
Hysterii bývá těžké odhalit
"Pacienti s disociativními příznaky se často objeví v neurologické ambulanci po dlouhém hledání somatických příčin, které však nejsou žádným lékařem potvrzeny. A ani neurologové nenajdou žádné známky postižení nervové soustavy, které by mohly vysvětlit někdy velmi dramatické projevy onemocnění," popisuje doktor Raszka.
Dodnes je přitom velmi obtížné takovým jedincům pomoci a různé přístupy často selhávají, proto je nutná spolupráce mezi neurology, psychiatry a psychology.
K tomu slouží i Neuropsychiatrické fórum (NPF), odborná společnost, jejímž hlavním posláním je rozvoj neuropsychiatrie, oboru, který se snaží nahlížet výzkum mozku a jeho nemocí komplexním pohledem.
Putují mezi neurologií a psychiatrií
Společnost je určena specialistům různých neurovědních disciplín, jako jsou neurologové, psychiatři, psychologové či vědci v základním výzkumu. Jedině takto společně bude snad někdy možné přijít hysterii "na kloub".
"Užší spolupráce neurologů, psychiatrů, psychologů a neurochirurgů, kterou si NPF klade za cíl, je důležitá právě kvůli zlepšení péče o pacienty. Problematiku onemocnění mozku nazírají jednotlivé obory z různých pohledů, jejichž propojení je velice žádoucí pro hlubší porozumění příčinám i léčbě nemocí," říká předseda fóra Ondřej Fiala z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK.
V neposlední řadě jde o mezilidské vztahy. "Pacienti často kolují mezi jednotlivými doktory, a pokud se ošetřující lékaři osobně znají, kontinuum péče a její úroveň je mnohem vyšší," dodává Fiala.
