Křivoklátsko - skvost Středočeského kraje, je Chráněnou krajinnou oblastí, příští rok se tu chystá národní park. Milovníci přírody, mocných hradů a zámků kraj dobře znají a často se sem vracejí. Šest set třicet kilometrů čtverečních bývá často nazýváno zelenou perlou uprostřed Evropy. V historii bývalo Křivoklátsko oblíbeným místem lovců, v poslední době přibyly okouzlující cyklostezky, například atraktivní greenway Berounka - Střela, oblíbená je také vodácká trasa po řece Berounce. Jedna dovolená na tolik zážitků rozhodně nestačí.
Hrad Křivoklát
V dobách středověku se po Křivoklátsku proháněli se svými družinami čeští panovníci, aby do své rozsáhlé sbírky trofejí přidali další majestátní úlovek. Možná právě Přemysl Otakar II. byl tím nejvášnivějším nimrodem, protože vybudování Křivoklátu se z velké části přisuzuje právě jemu. Hrad Křivoklát měl původně funkci loveckého zámečku a až později byl dalším pokolením českých panovníků zmodernizován a přetvořen ve velkolepé šlechtické sídlo. Ve 20. století koupil hrad československý stát od knížecího rodu Fürstenberků.
Přepychový hrad se návštěvníkům chlubí gotickými prostory, které patří mezi nejvýznamnější u nás. Samotný hrad je nejvíce pyšný na žalář s dochovanými mučícími nástroji.
Královská pouť po hradech Středočeského kraje na Křivoklátě ale může teprve začít. Nedaleko lze navštívit ještě Krakovec, Žebrák, Točník, Ťýřov a Jinčov.
Skryjská jezírka
Pokud se návštěvník z hradu Křivoklát vydá tajemnou cestou do vesnické památkové zóny Skryje, rozhodně nebude litovat. Společně s jezírky působí vesnička na turisty velmi zvláštně až záhadně. V místech vesnice a jezírek již lidé objevili mnoho druhů zkamenělin a někteří návštěvníci si otisknutou přesličku, při troše štěstí a dobrém zraku, mohou odnést domů ještě dnes.
Prezidentské Lány
Od doby, kdy se Lány dostaly z rukou Fürstenberků do vlastnictví státu, se stala vesnice druhým domovem hlav státu. Sídlem pro víkendové pobyty a nejrůznější jednání je zámek uprostřed rozsáhlého parku. Samotný T. G. Masaryk si toto místo zvolil za svůj domov ve chvíli, kdy už byl na sklonku života. Čtrnáctého září roku 1937 na zámku zemřel a jeho pohřeb, který se uskutečnil o týden později, se stal velkou manifestací zármutku všech Čechů.
Lovci na Křivoklátsku zůstávají dodnes. Několik stovek myslivců se každoročně sjíždí do bažantnice Amálie, kde se vystavují shozy vysoké zvěře, tedy parohy, které se našly v lese. Naposledy zde bylo vystaveno na 920 párových shozů. Návštěvníci si parohy mohou koupit a jet domů s několikakilogramovou, ale famózní zátěží.
K největším skvostům patří parohy jelena Cipíska, které se podařilo sbírat v takzvané vývojové řadě. Lánská obora je pro návštěvníky uzavřená, ale díky snaze udržet si vztah s přírodou, zde byla vybudována malá obůrka, kde jsou překrásné kusy zvěře, které z určitých důvodů nemohou žít ve volné přírodě. Místní myslivci se o ně starají a návštěvníkům je dovoleno se na jejich práci podívat, protože zvěř už je natolik naučená, že na ně stačí zavolat: "Pojďte, kluci!". A oni ochotně přijdou za jejich oblíbenou pochoutkou, kterou není nic jiného než obyčejný chléb.
Antilopy a lamy v Lánech?
Antilopu losí by člověk čekal spíše v teplé Africe, ale každý, kdo zavítá do Lán, se může přesvědčit, že se jí v našem podnebí daří opravdu dobře. Antilopy jsou zde chovány nejen pro jejich zdravé a chutné maso, ale také pro výzkum. Překrásná zvířata jsou chována ve výběhu a jediné období, kdy je venku není možné najít, je opravdu krutá zima, kdy jsou zavírány do stáje.
Určitě je na co koukat, protože se jedná o největší antilopu na světě. Majestátní samec může vážit až devět set kilogramů. Informační tabule u výběhu vzkazuje všem návštěvníkům, že jim mohou donést i nějakou tu dobrotu, ale protějším sousedům - lamám, je krmení doporučeno pouze na vlastní nebezpečí.
