Konflikt v Sýrii mezi režimem prezidenta Bašára Asada a jeho odpůrci přerůstá do občanské války.

Svět je rozdělen, Rada bezpečnosti OSN se neshodla na rezoluci odsuzující Asada, protože ji vetovaly Rusko a Čína.

Podívejte se v naší grafice, kdo a jak koho podporuje ve válce mezi režimem a povstalci, v níž od loňského března zahynulo už přes šest tisíc lidí.

Rusko
Čína
Libanon
Irák
Írán

EU
USA
Turecko
Saúdská Arábie
Egypt

Je největším spojencem syrského režimu a hlavním dodavatelem zbraní tamní armádě.

V Radě bezpečnosti OSN Moskva blokuje vetem snahy uvalit na Sýrii sankce nebo přimět prezidenta k odchodu.

Rusové jsou připravení diplomaticky zabránit čemukoliv, co by mohlo Asadovu moc ohrozit.

V Radě bezpečnosti OSN podpořila dvěma vety syrský režim, ale podle diplomatických zdrojů hlavně kvůli solidaritě s Ruskem a principiálnímu odmítání zásahů OSN do vnitřní politiky členských států.

Současný kabinet tvoří převážně spojenci šíitského hnutí Hizballáh, které Asada podporuje.

Opoziční Hnutí 14. března, které reprezentuje hlavně libanonské sunnity, stojí za syrskou opozicí.

V Lize arabských států je Libanon jednou z mála zemí, která neschvaluje tvrdou kritiku Asada.

Iráckou vládu tvoří převážně šíitští muslimové, pro které je Asadův režim, v jehož čele stojí příslušníci šíitské komunity alávitů, přijatelnější než ovládnutí Sýrie sunnitskými muslimy, kteří vedou povstání.

Ovšem na západě Iráku žijí sunnité, kteří přes hranici pašují zbraně a pomoc pro povstalce.

Vedle Ruska je největším spojencem Asada. Nepřeje si za žádnou cenu pád syrského režimu.

Teherán a Damašek pojí dlouhodobé svazky, společně podporují libanonský Hizballáh a donedávna i společně stáli za palestinským Hamasem (toto hnutí se ale v nynějším konfliktu od Asada odvrací).

Podle některých pramenů Írán pomáhá syrské vládě jak finančně, tak i konzultacemi, jak povstání potlačit.

EU přijala vůči Sýrii kvůli represím proti civilistům embargo na dovoz její ropy. Připravila tak syrskou vládu už o více než dvě miliardy dolarů.

Unie stejně jako USA vyzývá Asada k rezignaci.

Americká vláda vyzývá Asada k odstoupení, zatím ale vylučuje vojenskou intervenci NATO. ,,Sýrie není Libye, je to komplikovanější," uvedla ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Washington by pád režimu uvítal i proto, že Asad je jedním z mála důležitých spojenců Íránu.

Turecký premiér Recep Erdogan zpočátku vyzýval Asada k reformám, pak jej ale za násilí vůči demonstrantům ostře odsoudil.

Nyní Turecko hostí na svém území tisíce uprchlíků ze Sýrie, mezi nimi i velitele povstalecké Svobodné syrské armády. Asada Ankara vyzývá k rezignaci, ale je proti zahraniční vojenské intervenci.

Jeden z nejvlivnějších členů Ligy arabských států jednoznačně podporuje povstalce a stejně jako USA vidí v pádu Asadova režimu možnost oslabit Írán, který je pro Saúdskou Arábii soupeřem v zápase o vliv na Blízkém východě.

Saúdové dokonce naznačují, že povstalcům možná pošlou zbraně.

Vojenská vláda, která stojí v čele země od svržení prezidenta Husního Mubaraka, se k dění v zahraničí nevyjadřuje.

Egyptské veřejné mínění je však v drtivě většině na straně syrské revoluce a nejsilnější parlamentní strana Svoboda a spravedlnost chce uznat opoziční Syrskou národní radu za legitimního představitele Sýrie.

Počet obyvatel: 20 milionů
HDP na osobu: 2 600 dolarů
Náboženství:
- sunitští muslimové 74 %
- alávité, drúzové
a jiné muslimské skupiny 16 %
- křesťané 10 %