Praha - Rozpad Sovětského svazu začal před třiadvaceti lety v Litvě, když její Nejvyšší sovět - tedy parlament - 11. března 1990 schválil deklaraci o obnovení nezávislosti a o vystoupení země se SSSR.
Moskva a Michail Gorbačov reagovali zavedením ekonomického embarga a malé pobaltské republice nastaly zlé časy. Evropa ani USA s jejím uznáním nespěchaly. Dočkala se až po neúspěšném puči v srpnu 1991.
Mužem, který v pohnutých a dramatických měsících stál v čele Litvy, byl Vytautas Landsbergis. Bývalý vůdce později neúspěšně kandidoval na prezidenta a nyní je poslancem Evropského parlamentu, kde navrhoval - rovněž bez úspěchu - celoevropský zákaz používání komunistických symbolů.
Jedenaosmdesátiletý politik, který původně pracoval jako profesor hudby na konzervatoři ve Vilniusu, vždy byl a zůstal nesmiřitelným kritikem Ruska. Což potvrdil i rozhovor, který Aktuálně.cz poskytl u příležitosti konference Forum 2000 - Společnost v přerodu.
Aktuálně.cz: Rusko vyjednalo se Spojenými státy dohodu o likvidaci syrských chemických zbraní a prezentuje to jako své vítězství. Jsme svědky potvrzení pozice Ruska coby globální velmoci?
Rusko především potvrdilo, že je ochráncem diktátorů. Zachraňuje syrskou diktaturu před tím, aby se zodpovídala ze zločinů proti lidskosti. Nikdo nemluví o této zodpovědnosti za zločiny, jenom o chemických zbraních.
Jak je dostat ven, jak je zlikvidovat. Když vidím, jak USA vyjednávají o Sýrii s Ruskem, říkám si, co to vůbec znamená? Copak je Rusko skutečným vládcem Sýrie? Skoro to tak vypadá.
A.cz: Považujete Rusko stále za hrozbu pro země východní Evropy, jako je třeba Litva?
Hrozbou je tehdy, když Západ projevuje slabost a nedostatečné pochopení situace. Rusko je velký nepřítel a konkurent Západu ve snaze o globální vliv a moc.
A.cz: Je Litva podle vás Ruskem vydíratelná či vydíraná kvůli své závislosti na dodávkách energie?
Před pěti lety se Litva snažila stát v čele snahy Evropské unie položit nové základy obchodování a spolupráce s Ruskem. Založeného na tom, že se nebude obchod nebo dodávky energií považovat za politickou zbraň. Nakonec k určitým změnám názorů uvnitř Unie došlo a v Litvě cítíme, že už nejsme s Ruskem konfrontováni sami. Že se z toho stala evropská záležitost, evropské téma.
Rusko se samozřejmě snaží ekonomiku a energii proti Litvě používat jako zbraň. Je to také snaha rozdělit Unii, Rusové chtějí komunikovat a vyjednávat jen s takzvanými starými členy Evropské unie.
A.cz: Vy jste dovedl Litvu v kritických letech 1990 a 1991 ze Sovětského svazu k nezávislosti. Co od té doby do dneška považujete za největší úspěch Litvy?
Udržení skutečné nezávislosti. (smích) Bylo mnoho pokusů a návrhů, jak nás alespoň částečně přitáhnout zpět k bývalému centru, k bývalému pánovi. Jak když metropole chce, aby se její někdejší kolonie alespoň zčásti vrátily pod její kontrolu.
A.cz: Podle všeho se schyluje na konci roku ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev chce podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Moskva je ostře proti a hrozí Ukrajincům protiopatřeními. Už nyní omezila dovoz ukrajinského zboží. Domníváte se, že Ukrajina pod prezidentem Viktorem Janukovyčem i přes ruský odpor dohodu s EU podepíše?
Kreml dal jasně najevo, že se zlobí. Jako kdyby říkali Ukrajincům: Cože?! Vy chcete být nezávislí?! (smích) Janukovyč si uvědomuje, že spolupráce s Evropskou unií je v jeho zájmu i v zájmu celé Ukrajiny. Nechce být součástí ruského ekonomického a finančního systému. Rusko chce udržet Ukrajinu za každou cenu ve své sféře vlivu.
