Belfast - Na obou stranách Atlantiku může vzniknout společný prostor s 800 miliony lidmi, kteří vytvářejí skoro polovinu světové ekonomiky a téměř čtyřicet procent obchodní výměny na planetě.
Vzájemný obchod nyní přesahuje částku 750 miliard eur ročně, a pokud by EU a USA sjednaly novou obchodní dohodu, může výrazně stoupnout.
Na summitu představitelů zemí G8 v Severním Irsku politici pokládají první základy k projektu, který má potenciál podstatně změnit světovou ekonomiku. Zahájení rozhovorů o obchodní dohodě oznámil Barack Obama s tím, že první kolo se uskuteční 8. července ve Washingtonu.
Pokud by se dohoda v příštím roce podepsala a začala platit, v ekonomické rovině by vzniklo něco jako Euroamerická unie či Spojené státy euroamerické.
"Amerika a Evropa už v minulosti dokázaly úžasné věci. Věřím, že můžeme vytvořit ekonomickou alianci podobně, jako vytváříme diplomatickou a bezpečnostní alianci," uvedl americký prezident.
Naštvaní Francouzi
Hostitel summitu, britský premiér David Cameron, řekl, že dohoda by omezením obchodních bariér ročně vynesla Evropské unii 150 miliard dolarů a Spojeným státům 120 miliard dolarů. Neuvedl ale, odkud čísla má.
Optimismus krotí Francie. Požaduje, aby se dohoda nevztahovala na audiovizuální zboží a služby. Francouzi si chtějí bránit vlastní filmový trh a vůbec kulturu, včetně státních dotací, a zachovat si možnost regulace americké produkce.
Francouzští zemědělci a producenti potravin tvrdí, že jejich američtí kolegové jsou a budou zvýhodněni pěstováním geneticky modifikovaných plodin, produkcí masa ošetřeného růstovými hormony či odlišnými podmínkami pro chování zvířat, než platí v Evropské unii.
Podle francouzských médií se proti dohodě staví například i velké automobilky Renault či PSA Peugeot Citroën.
Rozpory se projevily už na summitu. Obama oznámil dohodu ve společnosti Camerona a předsedy Evropské komise José Barrosa. Francouzský prezident Francois Hollande u toho nebyl.
Barroso a Hollande si před příjezdem do Severního Irska vyměnili ostrá slova. Barroso kritizoval ty, kteří trvají za každou cenu na ochraně filmového průmyslu, ačkoliv rozhovory ještě ani pořádně nezačaly.
"Skandální a nebezpečné"
"Někteří tvrdí, že patří na levici, ale ve skutečnosti jsou kulturně extrémně reakcionářští. Ti, kteří se obávají americké kulturní invaze v Evropě, mají antikulturní agendu," prohlásil předseda Evropské komise na adresu filmařů a umělců, kteří žádají, aby se na audiovizuální obsah vztahovala výjimka.
Vedení Hollandovy Socialistické strany Barrosova slova označilo za skandální a nebezpečná. "Nechci věřit, že předseda Evropské komise něco takového prohlásil o Francii a jejích umělcích," reagoval na to francouzský prezident.
Je to v krátké době už jeho druhý výpad vůči Bruselu. Nedávno se obořil na Evropskou komisi, že nemá právo Francii předepisovat, jak provádět reformy.
Na odpor ale vyjednávání o volném obchodu může narazit i na americké straně.
Tamní trh se bude muset otevřít evropským firmám ve veřejných zakázkách nebo v sektoru služeb. Federální vláda ale nemá právo nařizovat jednotlivým americkým státům, jak mají tendry organizovat, a tedy ani to, zda mají vpustit zahraniční zájemce.
Dosud například Američané odmítají akceptovat evropské letecké společnosti na vnitrostátních spojích v USA, podobně omezená je i lodní nákladní přeprava.
Jedním z velkých zastánců sjednoceného euroamerického trhu je bývalý poradce prezidenta Jamese Cartera pro otázky národní bezpečnosti Zbigniew Brzezinski. Na dubnové konferenci Global Security v Bratislavě řekl, že v projektu vidí protiváhu Číny.
"Spojený transatlantický blok by byl vítanou protiváhou čínské síly. Dodalo by to Západu novou vitalitu, bezpečnost a větší soudržnost. Vytvořila by se rovnováha mezi Atlantikem a Pacifikem," předpovídal ve slovenské metropoli známý pětaosmdesátiletý politolog polského původu.
Daňové ráje: ať konají hlavně Britové
Američané a Evropané na summitu G8 také dohodli postoj ke společnému problému, kterým jsou daňové úniky a daňové ráje. Obě strany kvůli tomu tratí ročně stovky miliard eur a dolarů na daních.
Podle nové dohody mezinárodní společnosti nebudou smět převádět zisky z jedné země do druhé za účelem placení nižších daní.
"Britové by především na prvním místě měli zavřít tyto daňové ráje na svých vlastních zámořských územích. Poskytují azyl a extrémně nízké zdanění firmám, které profitují ze svého působení v jiných státech, a na území těchto daňových rájů vyvíjejí minimální produkci a aktivitu," řekl k tomu Aktuálně.cz rakouský finanční expert a ředitel Institutu moderních studií ve Vídni Christian Keuschnigg.
