Haag - Česká vláda bojuje o přežití a pravděpodobně v pátek přežije, nizozemské se to nepodařilo. Pátá největší ekonomika eurozóny tak míří do nejistoty.
Nizozemsko pravděpodobně nesplní závazek udržovat deficit veřejných financí pod hranicí tří procent hrubého domácího produktu.
Kvůli škrtům v rozpočtu se premiérovi Marku Ruttemu kabinet rozpadl v pondělí a i největší opoziční levicové strany odmítají úsporná opatření ve výši 14 miliard eur podpořit. Letos přitom činil deficit veřejných financí 4,6 procenta.
Pro Rutteho je to složitá situace. Už rezignoval, královna jej však požádala, aby kabinet vedl až do předčasných voleb 12. září.
Pokud se mu ale škrty nepodaří prosadit, Nizozemsko poruší zásadu o maximálním deficitu, kterou přitom v Evropské unii samo vehementně prosazovalo.
V posledních měsících Nizozemci ostře kritizovali státy, které nezvládnutými dluhy a rozpočty vyvolaly krizi v eurozóně. Řecko, Portugalsko i některé další. Teď mají i oni problém.
Rutteho vláda si také postavila hlavu a zablokovala přijetí Rumunska a Bulharska do Schengenu, za což si vysloužila kritiku i od českého premiéra, který naopak patřil k největším zastáncům Sofie a Bukurešti.
Nizozemská ekonomika sice spadla do recese, ale není na tom tak bídně jako španělská či italská. Nemluvě už o Irsku, Portugalsku nebo Řecku.
Nezaměstnanost je na šesti procentech. Celkové zadlužení Nizozemska představuje přibližně jen 65 procent hrubého domácího produktu země (pro srovnání: dluh České republiky činil v únoru 42 procent HDP, Řecka, Itálie i Portugalska přes 100 procent. Takzvaná Maastrichtská kritéria stanovují maximální možnou výši 60 procent).
Nizozemsko stále patří mezi čtyři země, které mají od všech tří hlavních ratingových agentur nejvyšší rating AAA, ale Fitch i Moody´s už upozornily, že se to může změnit.
Ekonom Peter De Keyzer z BNP Paribas uvedl pro agenturu Reuters, že ekonomické problémy spojené s nynější politickou krizí velmi pravděpodobně ke snížení ratingu povedou.
Mark Rutte burcuje parlament, aby úspory schválil. "Problémy jsou vážné. Ekonomika stagnuje, hrozí větší nezaměstnanost a dluh roste rychleji, než si Nizozemsko může dovolit. Taková jsou fakta, před kterými neutečeme. Všechno teď záleží na parlamentu a na voličích," prohlásil premiér.
Dohoda o rozpočtu ztroskotala na neústupnosti Geerta Wilderse, lídra Strany pro svobodu a známého kritika přistěhovalectví a islámu. Wildersova strana dosud podporovala Rutteho vládu, ale pro navržené škrty zvednout ruce nechtěla.
Wilders k tomu řekl, že nechce, aby Brusel Nizozemcům něco diktoval a aby vláda škrtala, když je nucená půjčovat peníze Řekům. Vyslovil se také pro omezení nebo zrušení pomoci, kterou Nizozemsko poskytuje rozvojovým zemím.
V tuto chvíli má Rutte v parlamentu jistých 69 hlasů, potřebuje jich však 76. Opoziční socialisté a Strana práce vzkázali, ať s nimi nepočítá.
Deník Financial Times nazval Rutteho "potápějícím se Holanďanem" v narážce na Wagnerovu operu Bludný Holanďan. V komentáři konstatuje, že Nizozemsko přestává být pevným pilířem, o nějž se eurozóna mohla spolehlivě opřít, ačkoliv patří k zemím, které by si za normálních okolností mohly deficit vyšší než tři procenta HDP dovolit.
Politická nestabilita zřejmě přetrvá. Průzkumy ukazují, že i příští parlament zřejmě bude roztříštěn mezi mnoho stran a sestavit fungující koalici bude znovu složité.
