Athény, Madrid, Řím - Rozpad eurozóny, který dlouhé měsíce předpovídali kritici procesu hospodářské a politické integrace Evropy, se nekoná. Dluhová krize, jež otřásla samotnými základy Unie, ale ještě zdaleka není překonána.
Řecko si po upsání části svého dluhu sice znovu půjčuje na finančních trzích s o něco nižšími úroky a díky nové tranši z již dříve dohodnutého úvěru od Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) zažehnalo bezprostřední nebezpečí státního bankrotu, letos ale zaznamená další hospodářský propad a další vysoký deficit rozpočtu veřejných financí.
Z nejhoršího je venku podle všeho Irsko, jehož ekonomika začíná růst, a zřejmě také Portugalsko, které by se do dvou let mělo obejít bez finanční pomoci Unie a MMF.
Otazník zato visí nad Španělskem, které navzdory rozsáhlým úsporným opatřením bojuje s narůstajícím dluhem a v úterý bylo společně s Itálií nuceno nabízet své dluhopisy o něco dráž než v únoru, kdy si na trzích snadno opatřilo několikamiliardové částky. Zatímco Německo udává své obligace s desetiletou lhůtou splatnosti s úrokem 1,68 procenta, u španělských a italských dluhopisů to v úterý bylo 5,92, respektive 5,60 procenta.
Do recese provázené deficitem státních financí na úrovni 4,8 procenta míří překvapivě Nizozemsko, jež ještě donedávna platilo za vzor úspěšné rozpočtové politiky. A také Belgie zmítaná po léta spory mezi Vlámy a Valony.
Naděje jménem Německo
Hlavními nositeli dobrých zpráv tak zůstávají skandinávské země a Německo, kde by ve třetím čtvrtletí tohoto roku měla začít konjunktura.
Stefan Bielmeier, hlavní ekonom frankfurtské DZ Bank, předpovídá, že by růst měl ve Spolkové republice za období červenec až září činit 1,4 procenta.
Situaci ve Španělsku a Itálii vidí méně dramaticky než jiní, byť upozorňuje na přízrak nižších rozpočtových příjmů, a tím i dalšího nárůstu zadlužení.
"Díky velkým injekcím likvidity od ECB se rizika insolvence ve finančním sektoru notně snížila," tvrdí s ohledem na bilion eur, který dala Evropská centrální banka v prosinci a únoru k dispozici na nákup státních dluhopisů nejhůře zadlužených zemí.
Další němečtí ekonomové jsou méně optimističtější a udávají pro Spolkovou republiku poloviční hodnoty hlavního hospodářského ukazatele a k opatrnosti nabádají i ve spojitosti s vyhlídkami eurozóny.
Ta by jako celek mohla podle mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (Ifo) po předpokládaném propadu o 0,2 procenta z prvních tří měsíců letošního roku růst na podzim o 0,1 procenta.
Škrty mohou přivodit další recesi
Najít správný recept na krizi, vyvolanou neúměrným zadlužováním řady členských zemí EU a podpořenou útoky spekulantů na trzích s dluhopisy, není jednoduché. Ukazuje se ale, že ty země, jež se uchýlily k politice příliš radikálních škrtů bez prorůstových opatření, se točí v bludném kruhu hospodářské stagnace charakterizovaném vysokou nezaměstnaností a chabými rozpočtovými příjmy.
To je příklad právě Řecka, Španělska a nově i Nizozemska. Švédsko, Polsko a především Spolková republika jsou naopak na nejlepší cestě k solidnímu růstu.
"Přílišná dávka úspor celkovou situaci jenom zhoršuje a demokracie si ji nemohou dovolit," upozornil v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Ve světě podle něj neexistuje žádný příklad země, ve které by krácení mezd, důchodů a sociálních dávek vedlo k ozdravení ekonomiky.
Stiglitz proto varuje před další recesí, do které by země se stagnujícími ekonomikami, přidušenými nízkou spotřebou domácností stižených vládními škrty, mohly opětovně strhnout zbytek EU.
Nejistota okolo řeckých voleb
První vážná zkouška čeká Unii 6. května, kdy o složení svého nového parlamentu rozhodují v rámci předčasných voleb Řekové. Není totiž vůbec jisté, zda strany stávající vládní koalice, odvěcí rivalové Nová demokracie (ND) a Panhelénský socialistický svaz (PASOK), získají většinu poslaneckých křesel.
Jsou totiž jedinými formacemi na politické scéně v zemi, které jsou ochotny pokračovat ve stávající politice vládních škrtů. Podle posledních průzkumů by ND získala 17 a PASOK jen deset procent hlasů.
Komunistickou stranu Řecka by podpořilo 11,5 procenta, nově vytvořenou Demokratickou levici 15,5 procenta a Levicovou koalici 12 procent respondentů.
Do parlamentu by se ještě dostali Nezávislí Řekové s 6,5 procenta, nacionalistická Lidová ortodoxní výzva (LAOS) se 4,5 procenta, Zelení se čtyřmi a neofašistický Zlatý úsvit se třemi procenty voličské podpory.
Stávající premiér Lukas Papadimos přitom ještě při březnové návštěvě Kypru hovořil o tom, že jeho země by se do dvou let mohla dostat z recese a vykázat jedenapůlprocentní růst.
Jen několik dní předtím ale nevyloučil, že Řecko může v budoucnosti požádat EU a MMF o třetí záchranný balíček - po 110 miliardách eur z roku 2010 a dalších 130 miliardách, které Atény dostaly přislíbeny letos v únoru, když získaly souhlas věřitelů s upsáním dluhu v celkové výši sto miliard eur.
