Budapešť - Evropská komise (EK) přitvrzuje proti Maďarsku, které podle Bruselu nedostatečně reaguje na evropské výtky, týkající se některých zákonů, svobody slova a rozpočtového schodku.
Navrhla zmrazení kohezních fondů, ze kterých Brusel pomáhá financovat rozvoj v chudších evropských regionech. Jedná se o částku 495 milionů eur (asi 12,4 miliardy korun).
Eurokomisařka Neelie Kroesová dokonce pohrozila, že Komise může nakonec proti Maďarsku vytáhnout takzvanou jadernou variantu. Tedy uznat ho vinným z trvalého porušování Smlouvy o Evropské unii, za což smlouva umožňuje pozastavit zemi možnost hlasování v Radě EU.
Bruselu se nelíbí zákon o centrální bance, který údajně ohrožuje její nezávislost. Zákon umožňuje parlamentu rozšířit bankovní radu na sedm členů z dosavadních pěti a premiérovi jmenovat třetího viceguvernéra. Umožňuje také budoucí fúzi centrální banky s úřadem pro dohled nad finančním sektorem PSZAF, čímž by se ale oslabila pozice guvernéra banky.
Brusel dále protestuje proti ustanovení o povinném věku pro odchod soudců a žalobců do důchodu ve dvaašedesáti letech. V tom komise vidí ohrožení nezávislosti justice. Kritika míří i na zákon o ochraně dat.
Evropská komise kritizuje také povinné převedení úspor mnoha Maďarů ze soukromých penzijních fondů do státního.
Právě tímto krokem vláda premiéra Viktora Orbána výrazně snížila rozpočtový schodek, podle Bruselu jde ale o nesystémové, pochybné a jen krátkodobé řešení.
"Evropská unie použila Maďarsko jako precedens, aby ukázala, co se může stát zemím, kterým se nepodaří přesvědčivě dostat jejich deficit pod stanovená tři procenta HDP," řekl agentuře MTI vedoucí úřadu maďarského premiéra Mihály Varga.
Vláda nejdříve odmítala o pomoc Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie žádat, na konci roku ale otočila a o pomoc stojí. Sám Orbán v Evropském parlamentu slíbil, že některé zákony, kritizované Evropskou komisí, změní.
Namísto toho ale spor mezi Budapeští a Bruselem graduje. Eurokomisařka Kroessová podle svědků odešla z bruselské schůzky s maďarským vicepremiérem Tibor Navracsicsem náhle, bez rozloučení a bez obvyklých diplomatických vyjádření.
Evropský parlament pak většinou hlasů 16. února schválil rezoluci vyjadřující obavy o osud demokracie v Maďarsku. Rezoluci prosadily hlavně levicové a zelené strany.
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg se na začátku týdne Maďarska zastal. Během pražské schůzky s šéfem maďarské diplomacie Jánosem Martonyim řekl, že Maďarsku ztráta demokracie rozhodně nehrozí.
Orbánova strana Svaz mladých demokratů (Fidesz) má po rekordním vítězství ve volbách v roce 2010 v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu. A současné průzkumy naznačují, že by volby nyní vyhrála znovu, i když už ne tak drtivě.
