Brusel/Atény - Řecko učinilo "významný pokrok" na cestě získání dalšího, stotřicetimiliardového úvěru od Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Po středeční telekonferenci ministrů financí eurozóny to oznámil šéf tzv. euroskupiny Jean Claude Juncker.
"Dostali jsme silné záruky od předsedů dvou nejsilnějších politických stran v zemi, které se nyní podílejí na vládě," citovala agentura Reuters Junckera. "Na druhou stranu dokončila evropská trojka analýzu hlavní části řeckého dluhu. A za třetí se podařilo identifikovat dodatečná úsporná opatření v hodnotě 325 milionů eur."
Evropskou trojku tvoří zástupci Evropské unie, ECB a MMF, kteří pravidelně monitorují, jaké kroky Řecko podniká, aby se postupně vymanilo z dluhové pasti. Vedle úspor ve výši 3,3 miliardy eur, které řecká vláda socialistů a pravicové Nové demokracie již schválila, bylo zapotřebí nově vyčlenit z rozpočtu dalších 325 milionů eur.
Podle Junckera bude euroskupina na svém jednání 20. února schopna s Řeckem uzavřít konečnou dohodu o poskytnutí úvěru. Do půlky března musí země splatit 14,5 miliardy eur starých dluhů a doposud na ně nesehnala peníze.
Z Peloponéského poloostrova mezitím stále častěji zní nářky, že si Řekové už nedokáží více utahovat opasky.
Hrozba krachu
Podle listu Financial Times by restrukturalizace řeckého dluhu ve výši 200 miliard eur měla začít již tento pátek a skončit má do konce února. A to navzdory tomu, že Atény dosud neslyšely z eurozóny očekávané "ano". Řada právních posudků ovšem před podobným vývojem varuje.
Bez schválení dodatečné pomoci totiž může celá restrukturalizace řeckého dluhu se zapojením soukromých věřitelů selhat.
"Očekávali bychom, že tato nejistota sníží šance, že nabídka (soukromým věřitelům na výměnu stávajících řeckých dluhopisů za nové) uspěje. Řecko by totiž ve skutečnosti věřitele žádalo, aby nechali své řecké dluhopisy zablokovat na dobu tří týdnů, aniž by měli záruku, že Řecko bude schopno dostát svým závazkům," uvádí posudek newyorské poradenské firmy Lazard.
Nadlidské výkony a prázdné kapsy
Hlavním problémem Řecka v posledních dnech bylo, kde v letošním rozpočtu najde dalších 325 milionů eur úspor. Právě to by ho totiž přiblížilo k pomoci ve výši 130 miliard eur.
Šéfové dvou vládních stran - socialista Jorgos Papandreu a konzervativec Antonis Samaras - už do Bruselu poslali dopis, v němž se zavazují prosazovat slibované reformy i po dubnových volbách.
Podle ministra pro civilní ochranu Christose Papoustise už ale Řekové nemají z čeho brát. Dosavadní úsporná opatření naordinovaná Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem je prý dohnala na hranici možností a donutila je k "nadlidským výkonům".
"Celá Evropa by se měla přihlásit k zodpovědnosti tak, jak to učinilo Řecko. Oběti našeho lidu jsou obrovské," nechal se slyšet.
Vyčkávání může vést ke krachu
Reformy přesto v neděli schválil parlament, což vyhnalo do ulic desetitisíce nespokojených lidí. Ti dali svůj hněv najevo v Aténách a Soluni, stejně jako na Krétě a Korfu. Například v centru hlavního města hořelo a davy maskovaných mladíků demolovaly výkladní skříně obchodů a fasády bank.
Při nepokojích bylo zraněno nejméně 120 lidí, polovinu z nich tvoří policisté. Poškozeno bylo na šedesát budov, mezi nimi i neoklasicistní stavba, v níž je umístěno slavné aténské kino Attikon z roku 1870.
Zástupci evropské trojky řeckou vládu opakovaně upozorňovali, že jakékoli další průtahy při schvalování úsporných opatření mohou přivodit definitivní finanční a hospodářský kolaps země.
