Wiesbaden - Teď to mají Češi černé na bílém: v žádné jiné zemi Evropské unie nežije tak málo lidí pod hranici chudoby jako v Česku.

Čerstvá data, která v úterý zveřejnil Spolkový statistický údaj ve Wiesbadenu, ukazují, kolik lidí je nyní v Evropě chudobou ohroženo. Souhrnně jde o 16,3 procenta evropské populace. V Česku je to přitom pouze 8,6 procenta - vůbec nejméně.

Závidět mohou i v sousedním Německu. Chudoba v této bohaté zemi ohrožuje každého šestého občana (tedy 15,5 procenta obyvatel).

Statistici sbírali v zemích unie data v průběhu roku 2008. Když je nyní vyhodnotili, zjistili, že nejhůře jsou na tom v Lotyšsku, kde se mezi chudé řadí čtvrtina obyvatelstva. Následují Rumuni, Bulhaři, Litevci a Estonci; mezi starými členskými zeměmi Řekové a Španělé, kde je chudobou postižena přibližně pětina populace.

Není chudoba jako chudoba

Za hranici chudoby platí ve statistikách EU šedesát procent průměrného čistého příjmu připadajícího na jednu osobu. To je v případě ČR 4377 eur (106 109 Kč) ročně a tedy 8841 korun měsíčně.

Hranice chudoby se přirozeně zcela diametrálně liší u postkomunistických zemí a států, které vstupovaly do Evropské unie před lety.

Zatímco v Rumunsku je to 1297 eur (31 442 Kč), v Portugalsku 4969 eur (120 460 Kč), v Německu 11 151 eur (270 325 Kč) a v Lucembursku 19 059 eur (462 036 Kč).

Pod oficiální hranicí chudoby kupodivu nespadá většina českých důchodců.

Do skupiny nejchudších obyvatel Česka  - měřeno čistým příjmem na osobu - patří příslušníci těch domácností, kde výdělečně činný je pouze jeden rodič, protože druhý je nepřítomen. 

Vesměs se jedná o matky se silně podprůměrným výdělkem, které se starají samy o dvě, případně více dětí.

Rozhodující je kupní síla

Průměrný důchod činil v roce 2008 v ČR 9111 Kč. Loni pak 10 033 korun. Vůbec to ale neznamená, že by si čeští důchodci žili na vysoké noze. Právě naopak.

Rozhodující je totiž kupní síla obyvatelstva. A ta je kupříkladu u obyvatel "chudého" východního Německa o 75 procent vyšší než u české populace.

To, jak zavádějící podobné statistiky jsou, předvede občanu ČR, ať již důchodci či průměrně vydělávajícímu zaměstnanci, návštěva německého nákupního střediska.

Ať už ji uskuteční v Sasku či Bavorsku, zjistí, že v podstatě veškerý sortiment je v přepočtu na koruny stejně drahý jako v ČR. Řada zboží je dokonce levnější, někdy i o třetinu, zejména v časech sezónních slev.

Ve zcela jiném poměru k příjmům obyvatelstva stojí v postkomunistických zemích včetně Česka na jedné a vyspělých unijních zemích s fungujícím sociálně tržním hospodářstvím na straně druhé také výdaje na bydlení, ošacení a další části spotřebního koše.

Statistika chudoby v Evropské unii by při zohlednění těchto skutečností vypadala poněkud jinak. ČR by se Slovenskem zcela jistě nefigurovaly na konci žebříčku zemí s procentuálně nejnižším podílem chudého obyvatelstva.

A v pobaltských zemích, Rumunsku a Bulharsku by pod hranici chudoby spadla téměř polovina populace.