* Lukašenkovi oponenti cestují po Evropě a žádají o podporu * Diktátor prý ví, že dostal jen kolem 40 procent hlasů * Česko odpustí Bělorusům vízové poplatky
Praha - Pokud má být režim Alexandra Lukašenka v Bělorusku odstaven od moci, je třeba, aby Evropská unie odpůrcům diktátora více pomáhala a nedělala kompromisy v podpoře demokracie a lidských práv.
S takovým poselstvím přijeli do Prahy zástupci běloruské opozice, kteří se po tvrdém rozehnání protestních demonstrací proti zfalšování volebních výsledků 19. prosince sjednocují do jediného širokého hnutí s jediným cílem: nenásilným způsobem svrhnout diktaturu a uspořádat v Bělorusku skutečně demokratické a svobodné volby.
V Praze se v pondělí sešli s novináři jakož i českými ministry vnitra a zahraničí například Lukašenkův předchůdce v úřadě a první hlava nezávislého Běloruska v letech 1991 a 1994 Stanislav Šuškevič, bývalý politický vězeň Alexandr Kazulin či Eva Njakljajevová, jejíž otec Uladzimir Njakljajev byl coby prezidentský kandidát 19. prosince zbit v Minsku na ulici a spolu s dalšími Lukašenkovými soupeři je zadržován ve vazbě.
"Evropská unie by neměla dělat hloupou politiku a tvářit se, že může Lukašenka předělat. Že může udělat z vlka vegetariána," uvedl Šuškevič.
Podle běloruských opozičníků KGB (běloruská tajné policie - pozn. red.) provádí prohlídky v bytech opozičních politiků a odnáší počítače a další vybavení ze sídel nezávislých médií. Zatčeným lidem hrozí až patnáctileté vězení.
"Chtěla bych se k Čechům obrátit s výzvou, aby nám pomohli. Stovky lidí, kteří jsou po 19. prosinci zadržováni ve věznicích KGB, jsou ve strašné situaci, čelí velkému tlaku, který si málokdo dovede představit. Evropa by si neměla hrát na to, že Bělorusko je jakási šedá zóna mezi bílou a černou. Není, je to černá zóna, když tam zavírají a bijí lidí za jejich názory," řekla Eva Njakljajevová.
"Bylo by smutné, kdyby z Běloruska vzniklo jakési stalinistické ghetto uprostřed Evropy," dodal Kazulin, který byl v roce 2006 uvězněn na pět let a režim mu umožnil na tři dny věznici opustit poté, co mu na rakovinu zemřela manželka.
Podle oficiálních výsledků získal Lukašenko 80 procent hlasů. Představitelé opozice dnes v Praze řekli, že hlasy se vůbec nesčítaly a komise rovnou oznámila výsledky tak, jak si je běloruský prezident přál.
V těch volebních místnostech, kde opozice měla své pozorovatele nebo kde byli i nezávislí pozorovatelé, prý Lukašenko získal mezi 33 až 47 procenty.
"Někteří lidé v zahraničí věří mýtu, vybudovanému oficiální propagandou, že se Lukašenko těší obrovské podpoře, protože lidé se bojí, co by změny přinesly. Není to pravda a Lukašenko sám dobře ví, že volby nevyhrál a opoziční kandidáti dohromady získali více hlasů," uvedl Stanislav Šuškevič.
Ten očekává podporu spíš od Evropské unie než od Ruska.
"Líbilo se mi, jak ruský prezident Dmitrij Medvěděv tvrdě a jasně napsal, co si o Lukašenkovi myslí, před volbami na svém blogu. Ale byla to spíš hra. Pak Lukašenkovi gratuloval i přesto, jaké volby byly a co se dělo po nich. V Rusku je bohužel málo demokratů a z jeho strany nevidím naději na pozitivní změny v Bělorusku," řekl muž, který stál v čele Běloruska poté, co v roce 1991 zanikl Sovětský svaz.
Šuškevič, povoláním lékař a známý vědec, patřil spolu s ruským prezidentem Borisem Jelcinem a tehdejším vůdcem Ukrajiny Leonidem Kravčukem ke trojici, která 8. prosince 1991 v Bělovežském pralese na západě Běloruska podepsala dokument o rozpadu Sovětského svazu a vzniku tří nezávislých republik na jeho troskách.
V posledních letech patří k největším kritikům Lukašenka.
Česká republika podle mluvčího ministerstva zahraničí přestane po Bělorusech, kteří se nepodílejí na politických represích, žádat poplatky za víza.
Tento krok už učinilo Polsko, zvažují ho i další země Evropské unie. Zároveň se očekává, že Brusel obnoví sankce proti běloruskému režimu a znovu zakáže na územích všech členských států vstup Lukašenkovi a další více než stovce jeho spolupracovníků.
