Berlín/Brusel - Ulice severoněmeckého Lübecku v pátek ucpaly traktory a stovky bubnujících zemědělců s protestními transparenty. Farmáři ze spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko demonstrovali proti chystané reformě evropské zemědělské politiky.
I když má nová unijní dotační politika začít platit až počínaje rokem 2014, už teď je jasné, že němečtí zemědělci o část peněz přijdou. Češi a další unijní "nováčci" by si naopak měli polepšit.
Podle informací německého deníku Financial Times Deutschland (FTD) bude přesun agrárních peněz ze západu na východ Evropy dokonce velmi markantní.
Férovější rozdělení
"Evropská unie požaduje, aby se (západní) zemědělci subvencí ve prospěch východní Evropy vzdali," napsal v pátečním vydání FTD. "Ze starých členských zemí na severu a západě EU chce Evropská komise unijní dotace masivně stahovat a přesměrovat je k novým členům ze střední a východní Evropy," tvrdí.
Příslušný návrh pochází z dílny komisaře pro zemědělství Daciana Ciolose, původem Rumuna. "Unie potřebuje v rozdělování přímých plateb mezi jednotlivé členské země větší rovnováhu," cituje z dokumentu Financial Times Deutschland.
Mluvčí komisaře Ciolose už zveřejněné informace potvrdil. "Platby musejí být v budoucnu transparentnější, srozumitelnější a férovější," řekl novinářům v Bruselu.
Plán, jak reformovat přímé platby zemědělcům, dnes Ciolos představil svým kolegům v Evropské komisi. Oficiálně ho chce Brusel zveřejnit 17. listopadu.
Víc peněz pro nováčky
Zemědělci ze starých členských zemí dostávají v současné době podstatně víc peněz než unijní nováčci, Čechy nevyjímaje. Na hektar se jim z Bruselu vyplácí někdy až pětinásobek toho, co agrárníkům ze střední a východní Evropy.
Zatímco třeba Řekové dostávají za jeden hektar 500 eur, Litevcům z Bruselu chodí stěží 100 eur.
"Něco takového je do budoucna naprosto neudržitelné," cituje FTD zdroj blízký rumunskému eurokomisaři. "Jeden zemědělec nemůže dostávat třikrát víc peněz než jiný zemědělec, který hospodaří jen o 50 kilometrů dál na východ."
A protože už tak vysoký agrární rozpočet EU nelze dále navyšovat, je jedinou možnou cestou peníze přerozdělit.
Ztráty největších příjemců
Kdyby návrh eurokomisaře ve stávající podobě prošel, přišli by třeba zemědělci z Německa až o 30 procent peněz, které jim teď z Bruselu chodí. Tedy zhruba o 100 eur na hektar.
Právě Německo je spolu s Francií a Španělskem největším příjemcem přímých zemědělských plateb. Zejména tady se proto čekají nejsilnější protesty.
Celkem jde z unijní kasy na dotace zemědělcům 55 miliard eur ročně, což odpovídá 40 procentům celkového rozpočtu EU.
Jen farmáři z Německa si za rok přijdou na 7,5 miliardy eur. 5,7 miliardy jsou takzvané přímé platby, peníze, které zemědělci dostávají bez ohledu na své výnosy.
Budoucnost s otazníkem
Přesto nechtějí Němci o krácení dotací ani slyšet. Proti se postavila i německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová (CSU). "Budu souhlasit jen s takovým řešením, které je vyvážené, zajistí (v Německu) trvale udržitelné zemědělství a poslouží německým spotřebitelům," vzkázala Aignerová po svém mluvčím.
Na postoji jednotlivých ministrů zemědělství přitom hodně záleží. Než začne reforma platit, musejí ji totiž schválit jak národní vlády, tak Evropský parlament.
