EU: Východní partnerství není namířeno proti nikomu

Pavel Vondra
7. 5. 2009 21:40
Unie odmítá, že by chtěla s Moskvou soupeřit o vliv v bývalých zemích SSSR
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Evropská unie dnes na svém summitu v Praze oficiálně spustila jeden z nejambicióznějších projektů své zahraniční politiky, s jakými dosud přišla.

V rámci tzv. Východního partnerství chce sedmadvacítka posilovat spolupráci s šesti státy bývalého Sovětského svazu - Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Není to nečekaný krok. Rozšíření vnější politiky EU o „východní dimenzi" představovalo jednu z priorit českého předsednictví, jak je formulovala odstupující vláda Mirka Topolánka. Ale o nakročení Unie více na východ se začalo vážně uvažovat už předloni.

„Žádné formality a prázdná slova"

„Východní partnerství by nemělo být ani obnovováním bloků, ani soubojem o sféru vlivu," vysvětlil Topolánek bezprostředně před zahájením summitu, kde se naposledy představil v roli šéfa Evropské rady.

„Nemělo by být formální, ale pragmatickou spoluprací rovnoprávných partnerů na poli obchodní výměny a energetické bezpečnosti, ale také v oblasti posilování demokratických principů a lepšího vládnutí."

José Barroso a Mirek Topolánek
José Barroso a Mirek Topolánek | Foto: Reuters

Předseda Evropské komise José Barroso na tiskové konferenci po skončení schůzky ujišťoval novináře, že rozhodně nejde jen o prázdné politické proklamace.

Výměnou za reformy (klíčové je v tomto ohledu zlepšení stavu lidských práv), které by země bývalého Sovětského svazu při východní hranici EU a na Kavkaze přiblížily standardům sjednocené Evropy, totiž Unie slibuje financování projektů z programu partnerství, do něhož Brusel vloží 600 milionů eur.

EU nabízí dohody o přidružení, zóny volného obchodu, snadnější poskytování vstupních víz do evropského bloku a další doplňkové ekonomické a sociální programy.

Přitom ale podle Topolánka nejde v žádném případě o náhradu za plnohodnotné členství v Unii. O to mohou všichni zúčastnění dál usilovat, souběžně se svým působením uvnitř Východního partnerství.

"Proti nikomu, pro blaho všech"

"Máme všichni bytostný zájem na tom, aby země na hranici EU disponovaly stabilním ekonomickým prostředím, posilovaly demokratické principy a měly odpovědnou správu věcí veřejných," uvedl Topolánek, který věří tomu, že z programu může těžit například i běloruská opozice, která dnes dávala své obavy ze sbližování Unie s vládou v Minsku najevo i před budovou Kongresového centra, kde summit probíhal.

Co tomu řeknou v Moskvě?
Co tomu řeknou v Moskvě? | Foto: Jiří Just

Jednoznačně nejfrekventovanějí frází dne ale bylo ujišťování, že „Východní partnerství není namířeno proti nikomu", jež mělo zjevně za cíl rozptýlit nedůvěru, kterou vůči celému projektu chová Moskva, obávající se o ztrátu vlivu v bývalých zemích SSSR.

Jak zdůraznil José Barroso, cílem projektu je rozšiřování zóny prosperity, nikoli geopolitického vlivu.

A účast na Východním partnerství, jak vypíchl Mirek Topolánek, je ryze dobrovolná, což jej odlišuje od jiných bloků, na něž jsou lidé v postsovětském prostoru zvyklí.

„Já sám jsem v takovém bloku jednou žil. A věřte mi, že tohle je opravdu o něčem jiném," dodal.

 

Právě se děje

Další zprávy