Karimov? Krutý diktátor, který chce české investice

14. 2. 2014 7:01
Lidskoprávní organizace vyzývají Miloše Zemana, aby Islama Karimova v Praze nevítal
Islam Karimov v Moskvě.
Islam Karimov v Moskvě. | Foto: Reuters

Praha - Velké americké vojenské letadlo se ráno 6. října roku 2001 vynořilo z mraků nad jižním Uzbekistánem a přistálo na přísně střežené bývalé sovětské základně v Chanábádu.

Do úderu Spojených států na Tálibán a Al-Káidu v Afghánistánu zbývaly hodiny a Američané úspěšně uzavřeli pro ně důležitou dohodu s uzbeckým diktátorem Islamem Karimovem.

Se souhlasem Ruska dal USA k dispozici základnu s letištěm na podporu útoku v Afghánistánu. Jeden z nejrepresivnějších režimů světa se stal spojencem Západu ve válce proti terorismu. Washington následující rok poslal do Taškentu v rámci hospodářské pomoci více než čtvrt miliardy dolarů.

Právě spojenectví proti terorismu je jedním z argumentů prezidenta Miloše Zemana pro přijetí Karimova, který má přijet na Pražský hrad a podepsat dohody o obchodních kontraktech pro české firmy v Uzbekistánu v hodnotě zhruba patnácti miliard korun, jak uvedl mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček.

Ovčáček ve čtvrtek oznámil, že se návštěva, původně naplánovaná na 20. a 21. únor, neuskuteční. Podle Hradu se nicméně pouze odkládá - o odklad požádala uzbecká strana.

Návštěva uzbeckého prezidenta se nelíbí organizacím, jako jsou Člověk v tísni nebo Human Rights Watch. Karimov řídí stát, ve kterém komukoliv hrozí za veřejně projevenou nespokojenost nebo kritiku mučení, dlouhodobé věznění v krutých podmínkách nebo smrt.

Nejkřiklavějším případem je uvaření k smrti v horké vodě opozičního aktivisty Muzafara Avazova, které na popud bývalého britského velvyslance v Taškentu potvrdila odborná analýza v Británii.

Foto: Reuters

Zároveň je to země, do které stoupá český export a která láká české investice, přičemž v Uzbekistánu hraje hlavní roli ve veškerých obchodech stát. Tedy Karimov a lidé v jeho okolí.

Spory o to, zda surového diktátora do Prahy pozvat, rezonují i ve světě. Všímají si toho například agentury Reuters a AFP. Západní politici i přes dřívější dohody ohledně Afghánistánu Karimova bojkotují a nepřijímají ho.

"Karimov se v posledních letech pokoušel o státní návštěvu Francie nebo Německa. Byl odmítnut. V České republice je menší povědomí o povaze uzbeckého režimu a menší tlak na to, aby takoví politici sem nejezdili," řekl Aktuálně.cz novinář a analytik uzbecké redakce Rádia Svobodná Evropa Ališer Sidikov.

Miloš Zeman obvinil lidskoprávní aktivisty z pokrytectví a napsal, že evropští státníci se s hlavou uzbeckého státu scházejí. A v České televizi uvedl, že se svým hostem o lidských právech promluví.

Lidé, kteří z Uzbekistánu uprchli, s hrůzou vypovídají především o věznici Jaslyk v odlehlém severozápadním koutě země. Zadržení jsou mučeni mnoha způsoby, necháváni v celách dlouho bez jídla a pití nebo převáženi v malých kovových klecích.

Karimov tvrdí, že bojuje proti islamistickým teroristům. Tuto nálepku ale dostává každý, kdo se režimu znelíbí. V devadesátých letech islámské hnutí Uzbekistánu skutečně zorganizovalo několik teroristických útoků, včetně pokusu o atentát na samotného Karimova.

Zostřilo to represe vůči veškeré opozici.

Média a internet jsou přísně cenzurovány, zahraniční novináři do země smějí jen pod oficiálním dohledem a i to ve velmi malé míře.

Uzbecká metropole Taškent.
Uzbecká metropole Taškent. | Foto: Karla Štěpánková

Tajná policie SNB má mimořádné pravomoci a síť agentů. Mmasakr při nepokojích ve městě Andižan, kde v roce 2005 zahynuly stovky lidí, je připisován právě příslušníkům SNB. (Od Andižanského masakru byl Karimov v Evropské unii jen dvakrát. Před třemi lety ho v Bruselu přijali předseda Evropské komise José Barroso a generální tajemník NATO Jens Fogh Rassmussen, loni uzbecký vůdce navštívil Lotyšsko).

Uzbekové, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, musejí nejdříve do pasů získat razítko, že jsou takzvaně nezávadní a jejich výjezd nepředstavuje nebezpečí.

Svědci také hovoří o víceméně otrocké práci, kterou někteří Uzbekové vykonávají při sklizni bavlny. Ta je hlavní vývozní komoditou Uzbekistánu, středoasijský stát je jedním z jejích největších exportérů.

Komise OSN pro monitorování mučení loni v listopadu v Ženevě zařadila uzbecký režim mezi nejhorší na světě. „Co se týká praktikování mučení, Uzbekistán je jednou ze zemí, kde je naprosto systematické a v nejhorších formách," uvedla komise.Rozšířeným typem mučení je v uzbeckých věznicích a vyšetřovnách píchání jehlou pod nehty.

Ališer Sidikov vidí za návštěvou Karimova v Praze hlavně ekonomiku. Uzbecký režim se snaží přitáhnout investice, přestože nemá ve světě v  tomto směru dobrou pověst.

Vlajka Uzbekistánu.
Vlajka Uzbekistánu. | Foto: Aktuálně.cz

"Nevím přesně, jaké dohody mají být v Praze sjednány. Dá se odtušit, že Karimovovi jde o investice do Uzbekistánu. Je třeba ale vědět, že to je jedna ze státem nejvíce ovládaných ekonomik a někteří zahraniční investoři tam mají velmi špatné zkušenosti. Přišli o své peníze, bylo několik soudů. Vím, že mnozí cizinci byli šokováni tím, s čím se v Uzbekistánu setkali," uvedl novinář pro Aktuálně.cz.

Známým je případ byznysmena Valerije Parijera, který má ruské a zároveň izraelské občanství. Chtěl v Uzbekistánu podnikat, ale dostal desetileté vězení a pak navrch dalších pět let. Čech, který má zkušenosti s Uzbekistánem, ale kvůli citlivosti tématu si nepřál být jmenován, k tomu Aktuálně.cz řekl: "Investoři nebo dovozci tu skutečně na růžích ustláno nemají. Z exportu musejí padesát procent devizových tržeb odprodat státu za státem určený kurz, který je nižší než na devizové burze."

Portál pro podnikání a export BusinessInfo.cz ministerstva průmyslu a obchodu se v kapitole o Uzbekistánu nepříjemným informacím nevyhýbá.

"Rizika podnikání v Uzbekistánu rozhodně nelze podceňovat. Politická rizika lze v případě zahraničních investorů z ČR minimalizovat. Nepolitická rizika jsou ovšem značná. Specifické pro podnikání v Uzbekistánu je trvalé zasahování státních kontrolních orgánů do hospodářské činnosti podniků."

Karimovovi je šestasedmdesát let, republice vládne už od sovětských časů v roce 1989.  Očekává se boj o jeho nástupnictví. Loni prosakovaly zprávy, že utrpěl infarkt, když se dlouho neukazoval na veřejnosti. 

Těžko soudit, zda je to pravda, či ne. Málokdo má přesné informace o dění v nejvyšším vedení země. 

Tento článek poskytla Aktuálně.cz redakce sesterského deníku Insider.

 

Právě se děje

Další zprávy