Britové dali azyl ateistovi, jemuž by doma hrozila smrt

Zahraničí Michal Žák Zahraničí, Michal Žák
14. 1. 2014 20:30
Mladý Afghánec přijel do Evropy jako muslim, později se své víry vzdal
Foto: Reuters

Londýn - Důvodů pro udělení azylu je bezpočet.

Nyní britské úřady učinily přelomové rozhodnutí, jelikož z náboženských důvodů udělily azyl 23letému Afghánci.

Nebylo by na tom nic zvláštního, pokud by ovšem nešlo o ateistu.

"Verdikt je důležitým uznáním, že i nedostatek náboženského vyznání je sám o sobě vážně myšleným filozofickým postojem," řekla serveru BBC advokátka Sheona Yorková.

Afghánec přiletěl na britské ostrovy v roce 2007 a imigrační úřady mu povolily zůstat do roku 2013. Při svém příletu byl ještě vyznavačem islámu, ovšem během pobytu v Evropě se víry vzdal.

Právě to bylo hlavním argumentem, jímž operoval mladíkův právní tým. Ten tvořili studenti právnické fakulty Univerzity v Kentu. A to právě pod vedením již zmíněné advokátky Sheony Yorkové.

V Afghánistánu by mu hrozila smrt

Budoucí právníci úřady upozorňovali na skutečnost, že pokud by se jejich klient vrátil do rodného Afghánistánu, velmi pravděpodobně by mu v rámci islámského práva šaría hrozilo trestní stíhání. V nejhorším případě dokonce smrt, jelikož afghánská legislativa počítá s doživotím či trestem smrti pro každého "odpadlíka", tedy každého, kdo se k islámu obrátí zády.

Foto: Reuters

Odvolávali se přitom na takzvaný Newyorský protokol z roku 1951, tedy úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků.

Její signatáři, mezi něž se řadí i Velká Británie, se zavazují chránit ty, jimž hrozí "pronásledování z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů".

"Argumentovali jsme tím, že ateisté by měli mít - z důvodu svého vyznání - stejnou ochranu před pronásledováním jako věřící lidé," líčí Claire Splawnová, studentka druhého ročníku práv.

A ministerstvo vnitra námitky přijalo. Podle Britské humanistické asociace (British Humanist Association, BHA) přitom velmi pravděpodobně šlo o první případ, jenž se věnoval ateistovi.

"Svoboda vyznání je pro humanisty, ateisty a další nevěřící stejně důležitá jako svoboda vyznání pro věřící, ale velmi často je opomíjena západními vládami, které se příliš úzce zaměřují na práva křesťanů v zahraničí," prohlásil výkonný ředitel BHA Andrew Copson.

"Je skvělé vidět, že Británie stejně (usilovně) brání lidská práva nevěřících."

 

Právě se děje

Další zprávy