Krize dostihla církve, z majetku mají platit daně

Radim Klekner Radim Klekner
21. 11. 2012 13:10
Církve v Evropě se financují z darů, podnikání i církevní daně
Věřících ubývá i v Německu, nemění na tom nic ani osoba papeže Benedikta XVI., bývalého kardinála Ratzingera.
Věřících ubývá i v Německu, nemění na tom nic ani osoba papeže Benedikta XVI., bývalého kardinála Ratzingera. | Foto: Reuters

Varšava, Berlín, Londýn - Finanční krize v EU zahýbala nejen státními rozpočty členských zemí Unie, ale také hospodařením církví, zejména katolické, oslabené odlivem věřících.

Úřady v některých evropských státech teď navíc zvažují, že zruší dávné tabu a uvalí na církevní majetek daně, aby tak částečně zaplnily vyprázdněné státní kasy a ulehčily financování duchovních ze strany státu. V souvislosti se sněmovnou schváleným zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi se o toku peněz mezi státem a církvemi vede živá debata i v Česku. 

Církve v Evropě vlastní řadu budov, polnosti a lesy, které pronajímají či "propachtovávají", některé podnikají, jiné mají obrovské příjmy z obchodů s cennými papíry.

Italský premiér Mario Monti proto nedávno navrhl, aby katolická církev platila daně z nemovitostí, které pronajímá k jiným než duchovním účelům. Totéž zvažují radnice měst kontrolovaných opozičními socialisty ve Španělsku, kde jsou v rukou jednotlivých diecézí rozsáhlé polnosti a také 100 tisíc budov.

"Náklady na krizi by měly být rozloženy rovnoměrně na každou osobu a instituci," citovala agentura EFE radního Ricarda Rubia z dvousettisícového Alcalá de Henares 30 kilometrů na jihovýchod od Madridu, zvoleného za nově založenou Unii pokroku a demokracie (UPyD).

Ve Španělsku, kde je osmdesát procent populace pokřtěno, se mohou daňoví poplatníci rozhodnout, zda věnují 0,7 procenta své hrubé mzdy, které by si jinak vzal stát v rámci daně z příjmu, katolické církvi. Pro tu by bylo zdanění nemovitostí devastující.

Pokud by na její majetek místní správy uvalily daně, mohlo by ji to stát až tři miliardy eur ročně.

Lidovecký premiér Mariano Rajoy označil podobné návrhy za "nezodpovědné", k požadavku radních v Alcalá se ale mezitím přidala stovka menších i větších měst po celé zemi.

Anglikánskou církví otřásly skandály okolo zneužívání dětí, a její stoupenci proto požadovali legalizaci homosexuálních kněží.
Anglikánskou církví otřásly skandály okolo zneužívání dětí, a její stoupenci proto požadovali legalizaci homosexuálních kněží. | Foto: Lambeth Conference

Požadavky na zdanění alespoň části církevního majetku se pravidelně ozývají v Německu, Rakousku či Nizozemsku.  

Anglikánská církev podniká

Státní subvence v té či oné podobě dostávají církve ve všech zemích EU, řada z nich má přitom možnost podnikat.

To je i případ anglikánské církve, která své aktivity z větší části financuje z darů, má ale navíc k dispozici investiční portfolio o objemu osm miliard liber.

Místní úřady financují pouze dopravu do církevních škol, a to ještě více než polovina měst státní subvence zrušila.

Ve dvaašedesátimilionové Británii je 26 milionů anglikánů a ti své církvi, jejíž provoz přijde za rok na jednu miliardu liber (32 miliard korun), přispějí na darech a sbírkách 460 miliony. Výnosy z akcií a obchodování s cennými papíry obohatí rozpočet anglikánské církve každoročně o 170 milionů liber, dalších sto milionů dodají zvláštní fondy založené farnostmi. 

Polsko: mše, svatby, výuka náboženství

Špatná finanční situace charakterizuje hospodaření diecézí i jednotlivých farností ve většině postkomunistických zemí, v nichž byl církevní majetek po druhé světové válce zkonfiskován a po roce 1989 zase postupně vrácen, byť ne zcela.

To neplatí pro Polsko, kde byla podobně jako ve Španělsku katolická církev vždy velmi silná. Dnes v zemi nicméně vlastní jen přibližně 160 tisíc hektarů polností a lesů využitelných k propachtování. Hlavní část příjmů jí proto zajišťují mše, svatby, pohřby a placená výuka náboženství.

Mimořádně silná je katolická církev v Polsku, která drtivou většinu svých výdajů kryje sama.
Mimořádně silná je katolická církev v Polsku, která drtivou většinu svých výdajů kryje sama. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Jen během nedělní mše se v případě malých farností vybere až 500 zlotých (3000 korun), stejnou částku obdrží kněz při pohřbu. Příjmy malých farností tak činí 30 000, velkých až 400 000 zlotých ročně.

Celkový příjem katolické církve odhadl server money.pl na 4,3 miliardy zlotých. Částky vybrané během mší, pohřbů a svateb přitom činily 1,2 miliardy, 1,3 miliardy vynesla výuka náboženství, 1,8 miliardy dělaly státní subvence.

Vláda premiéra Donalda Tuska se navíc s představiteli katolického kléru letos v březnu dohodla, že od 1. ledna začnou daňoví poplatníci platit církvi dobrovolný příspěvek ve výši 0,3 procenta daňového základu. Ten nahradí státní Církevní fond s rozpočtem přibližně 90 milionů zlotých.

Katolické církvi v Polsku byl v rámci restitucí po roce 1989 vrácen majetek v hodnotě pět miliard zlotých, tři čtvrtě miliardy obdržela na dotacích od EU.

Ve Švýcarsku platí církevní daň firmy

Příspěvek k financování církví se ve výši 0,8 procenta z příjmu platí také v Itálii. Zvláštní církevní daň, a to nemalá, se pak vybírá ve Švýcarsku a Německu.

Ve Spolkové republice platí věřící církevní daň ve výši devíti procent daně z příjmu, jen v Bavorsku je tato daň o jedno procento nižší. Částku je přitom možné odečíst od daňového základu. Čtyřiačtyřicetiprocentní odvody bezdětného německého katolíka pobírajícího průměrný plat ve výši 3385 eur měsíčně navýší církevní daň o dalších 3,7 procenta. 

Církevní daň existuje také ve Švýcarsku, ve dvaceti ze šestadvaceti tamějších kantonů je navíc vybírána od firem, v kantonu Bern ve výši osmi procent, v kantonu Curych ve výši 10,5 procenta korporátní daně.

Tuto daň přitom platí Švýcaři ve většině kantonů bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy některé z církví. Vzhledem k tomu, že v zemi představují věřící čtyři pětiny populace, rozhodli voliči v referendu v roce 1980 drtivou většinou, že odvody církvi se budou platit i nadále.

 

Právě se děje

Další zprávy