Analýza - Němečtí sociální demokraté (SPD) si byli velmi dobře vědomi toho, že se současným šéfem strany Sigmarem Gabrielem mají jen velmi malou šanci vyhrát v Německu příští rok volby. A tak si jako vyzyvatele křesťansko-demokratické kancléřky Angely Merkelové zvolili někdejšího ministra financí z časů velké koalice Peera Steinbrücka.
Že to ale nebude nijak snadné, ukázaly už průzkumy, které se objevily hned po zveřejnění jména protikandidáta na kancléře. V přímém souboji s Merkelovou by totiž prohrál. Stávající kancléřku si v čele vlády přeje 46 procent Němců, Steinbrücka jen 37 procent z nich.
Na rozdíl od Sigmara Gabriela má ale bývalý šéf německé státní kasy nepochybně řadu předností. A dopředu ho odepisovat by bylo víc než předčasné.
Steinbrück je přijatelný pro Zelené, byť s nimi coby bývalý premiér Severního Porýní - Vestfálska nenakládal v zemské vládě v Düsseldorfu z let 2001 až 2005 zrovna v rukavičkách. Na to ale "zelené" stranické špičky dávno zapomněly.
Na rozdíl od Gabriela dokáže najít řeč i s německými liberály. A ti mohou sociálním demokratům dodat poslanecké hlasy, jež jim po volbách budou chybět k parlamentní většině.
Nově dekorovaný kandidát SPD na kancléře totiž hovoří jazykem, který je blízký politickému středu. A to, co bude Německo na podzim roku 2013 potřebovat ze všeho nejméně, je totální odklon od politiky prováděné současnou vládou.
Proti droze jménem zadlužování
Němečtí voliči si dobře pamatují, že to byl právě on, kdo společně s Merkelovou uchránil Spolkovou republiku před nejhoršími dopady finanční krize z let 2008-2009. Tím, že se snažil v únosné míře seškrtat veřejné rozpočty a zároveň zachovat vysokou úroveň daňových příjmů, charakteristickou pro Německo.
Také jemu se nelíbí neustále narůstající propast mezi nejbohatšími a nejchudšími vrstvami společnosti, na rozdíl od levicového křídla SPD ale chápe, v čem spočívá hlavní úskalí sociálně tržní ekonomiky, kterou ostatně razí obě velké strany v Německu.
"Je velkou otázkou, zda dokážeme odvyknout droze neustálého zadlužování státu," prohlásil svého času v rozhovoru pro týdeník Die Zeit.
A právě díky rozumné kombinaci pragmatismu a empatie by nakonec mohl u voličů bodovat.
Kariérní politik
Pětašedesátiletý Steinbrück se narodil v Hamburku a vyrůstal ve finančně dobře zajištěné rodině. Jeden z jeho předků kdysi pomáhal zakládat Deutsche Bank.
V Kielu vystudoval ekonomii a sociologii a už v roce 1969 vstoupil do SPD. V letech 1974 až 1981 pracoval na ministerstvech stavebnictví a výzkumu a jako pomocný referent v úřadu sociálnědemokratického kancléře Helmuta Schmidta.
Ten sehrál při formování jeho politických a ekonomických názorů zásadní roli.
Po krachu koalice SPD a liberálů působil Steinbrück v zemských vládách Severního Porýní - Vestfálska a Šlesvicka-Holštýnska, kde to v roce 1993 dotáhl až na post zemského ministra hospodářství.
Premiérem Severního Porýní - Vestfálska se stal v roce 2002, když jeho předchůdce Wolfganga Clementa povolal tehdejší kancléř Gerhard Schröder do úřadu spolkového ministra práce a hospodářství.
O tři roky později jmenovala Merkelová Steinbrücka ve vládě velké koalice do čela resortu financí.
Bez jasné vládní většiny
Situace z doby před rokem 2009 se přitom může opakovat.
Ještě loni v létě nikdo nepochyboval o tom, že drtivý náskok, který měla v průzkumech SPD se Zelenými před CDU a liberály, vydrží sociálním demokratům až do voleb.
Pak ale na politickém nebi Spolkové republiky zazářila jako meteor Pirátská strana a perspektiva příštích mocenských poměrů dostala rázem nový rozměr. Piráti sice mezitím ztratili ze své původní popularity, rudo-zelená koalice by ale v případě předčasných voleb neměla parlamentní většinu.
Podle institutu Emnid by CDU nyní získala 37, SPD 27, Zelení 13, Die Linke (Levice) osm, piráti šest a liberálové (FDP) pět procent hlasů.
V úvahu by tak připadla pouze velká koalice, nebo vláda všech stran nalevo od středu. Jedno i druhé ovšem Steinbrück odmítl - a to hned ve svém prvním projevu po oznámení kancléřské kandidatury.
Koalice s liberály?
Ve hře je ovšem ještě duhová koalice za účasti liberálů, kteří se mohou udržet nad pětiprocentní hranicí nezbytnou pro vstup do Bundestagu. A Steinbrück je, jak už bylo řečeno, znám svými dobrými vztahy s FDP.
Za dvanáct měsíců, které chybějí do voleb, se mohou průzkumy popularity politických stran ještě hodně změnit. Nikdo nevylučuje, že liberálové posílí a nevyzpytatelní piráti naopak budou mimo hru. A zřejmě na to sází nový volební lídr SPD.
Němci však zatím ve Steinbrücka moc nevěří. Celých 63 procent dotázaných je podle agentury Emnid přesvědčeno, že Angelu Merkelovou v úřadu nevystřídá a že Spolková republika bude mít znovu vládu velké koalice.
