Moskva (od našeho spolupracovníka) - Moskva varuje před radikalizací Blízkého východu. Demokracie do regionu nepřichází, naopak svůj vliv upevňují islamistické síly.
Potvrzovat to má i nedávné zvolení nového egyptského prezidenta Muhammada Mursího, kandidáta Muslimského bratrstva.
"Islamizaci Blízkého východu nepovažujeme za dočasný jev. Nějaké sezónní vyostření situace. Jsme toho názoru, že to je dlouhodobá tendence, v mnohém způsobena zásahem vnějších hráčů," tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz Ilja Rogačjov, ředitel odboru nových hrozeb ruského ministerstva zahraničí.
Jak ruská diplomacie hodnotí vývoj situace po libyjském konfliktu? A co si myslí o situaci v Sýrii? To všechno se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.
Aktuálně.cz: Je tomu devět měsíců, co byl zabit Muammar Kaddáfí a skončila občanská válka v Libyi. Rusko a Evropská unie tehdy zastávaly rozdílné pozice. Jak to vidíte teď?
Ano, v této oblasti se naše pozice výrazně rozcházely. A podívejte se, co se tam děje nyní, jaká je Libye teď "demokratická země".
Každý den se objevují informace o přestřelkách mezi jednotlivými ozbrojenými kmenovými skupinami. Země se nachází na pokraji rozpadu. Regionální ozbrojené skupiny bojují mezi sebou i s armádou, stále dochází k porušování lidských práv.
Navíc - přímým následkem libyjského konfliktu je, že dvě třetiny Mali obsadili separatisté - Tuaregové z Národního hnutí za osvobození Azavadu.
Události arabského jara - a libyjské události konkrétně - prudce zhoršily bezpečnostní situaci v regionu. Zároveň se začaly šířit libyjské zbraně do některých okolních států.
A.cz: Je tomu skutečně tak, máte podložené informace?
Ano, to je dokázáno. Existuje mnoho důkazů. Část zbraní byla i zadržena. Co je však nejhorší, začaly se šířit protiletadlové řízené střely. Zabaveny byly na území sousedních států.
To znamená, že nejhorší prognózy z hlediska nárůstu úrovně teroristických hrozeb se ukázaly jako realistické. Na tyto předpovědi, jak ukázal vývoj situace po skončení loňského konfliktu, skutečně došlo.
A.cz: Teď je ohniskem konfliktu na Blízkém východě Sýrie. Jak to ruská diplomacie vidí tam?
Situace v Sýrii je specifická. Připomíná situaci v Libyi. V jejím hodnocení se zčásti shodujeme se západními partnery. Například souhlasíme s tím, že na straně opozice působí síly velmi různorodého charakteru.
Bohužel je fakt, že společně s takzvanou Syrskou svobodnou armádou a s těmi státy, které podporují syrskou opozici, se utváří velmi pestrý "tábor". Patří do něj jak domácí syrská opozice, tak i irácká Al-Káida, extremistické sunnitské skupiny (z Iráku) či wahhábité.
A nad tím je, podle mého názoru, nutné se vážné zamyslet. A projevit maximálně zodpovědný přístup. Protože zatím to vypadá tak, že vedoucí západní demokracie, a nejen ty, jsou zajedno s Al-Káidou a dalšími extremisty.
A.cz: Kam se podle vás bude Blízký východ ubírat dál, po arabském jaru?
Arabské jaro celkově - a události v Libyi i v Sýrii zvlášť - vedou k radikalizaci arabské ulice. A právě na to jsme před rokem, možná i dříve, poukazovali a upozorňovali jako na hlavní úskalí těchto událostí. A sami vidíte výsledek.
Vzniká živná půda pro extremistické ideologie, určitý prostor, na kterém může růst ideologie džihádu a propaganda terorismu.
K moci přicházejí náboženské strany, ať už v Tunisku, nebo Egyptu. Přitom Muslimské bratrstvo je Evropskou unií považováno za teroristickou organizaci. Zdali je to uspokojivý výsledek z hlediska "demokratizace" regionu, na to si vaši čtenáři mohou odpovědět sami.
A.cz: Myslíte tedy, že to bude čím dál tím horší?
Z hlediska bezpečnosti se situace bude zřejmě zhoršovat. Protože neexistují žádné předpoklady k tomu, aby se zlepšila sociální situace v zemích, v nichž došlo k revolucím.
Arabské jaro takové předpoklady nevytvořilo a z hlediska ekonomického rozvoje ani nic nového nenabídlo. To znamená, že vyhlídky na změnu sociální situace k lepšímu jsou v těchto zemích v nedohlednu.
Jak vidíme, k moci přicházejí klerikové, kteří zmíněné problémy okamžitě řešit nemohou, a na vlně vzniklého zklamání přijdou místo nich ještě radikálnější síly. V případě Egypta je vidět, že Muslimskému bratrstvu "dýchají na záda" ještě radikálnější islamisté, kteří mají stále větší vliv a politickou váhu.
A.cz: Radikalizace Blízkého východu tedy podle vás bude pokračovat...
Pravděpodobně ano. Obáváme se, že místo umírněných islamistů přijdou k moci radikálnější islamisté. Taková je tendence. V tomto hodnocení se přitom výrazně rozcházíme s našimi západními partnery.
Islamizaci Blízkého východu totiž nepovažujeme za dočasný jev. Nějaké sezónní vyostření situace. My jsme toho názoru, že to je dlouhodobá tendence, v mnohém způsobena zásahem vnějších hráčů.
Na rozdíl od našich západních partnerů nechápeme, na čem jsou založeny předpoklady, z nichž Západ vychází: že následkem svržení současných režimů se k moci dostanou nějaké liberální demokratické síly.
Nerozuměli jsme tomu od samého začátku. Výsledky voleb v porevolučních státech ukazují, že žádné liberálně demokratické síly "západního typu" k moci nepřicházejí.
