Bitterfeld-Wolfen - Ještě před pěti lety měla hodnotu téměř osmi miliard eur. Kdyby ji její majitelé chtěli prodat teď, utržili by za ní už jen 35 milionů.
Největší výrobce solárních panelů v Německu, firma Q-Cells, požádala soud o zahájení insolvenčního řízení. Společnost se nedokázala vyrovnat se snížením státních dotací a levnou konkurencí z Číny.
Podnik ve městě Bitterfeld-Wolfen ze spolkové země Sasko-Anhaltsko, který svého času kandidoval jako první firma vzniklá na území někdejší NDR, aby byl zařazen na prestižní index DAX, tak bude muset propustit většinu ze svých 2200 zaměstnanců.
DAX zahrnuje třicítku nejúspěšnějších společností v zemi s akciemi kotovanými na frankfurtské burze.
Pád do propasti byl pro Q-Cells dramatický. Loni zaznamenala firma ztrátu ve výši 846 milionů eur a jedna její akcie má dnes hodnotu pouhých devíti centů. Nepomohlo ani to, že loni v létě začala společnost část výroby přesouvat do Malajsie.
Pro německý solární průmysl znamená bankrot Q-Cells další nepříjemný šok. V březnu oznámila insolvenci společnost Scheuten Solar, která před osmi lety předvedla ve Freiburgu největší solární modul na světě, firma Odersun z Frankfurtu nad Odrou, stejně jako Solarhybrid zabývající se vývojem solárních elektráren ze sárského Brilonu.
Už v prosinci loňského roku zkrachovala berlínská firma Solon a podnik Solar Millennium z Erlangenu.
Všechny vsadily na špatnou podnikatelskou strategii a spoléhaly se příliš dlouho na státní dotace. Ty se nyní spolková vláda rozhodla drasticky redukovat. Výkupní cena elektřiny ze solárních parků má být napříště až o třicet procent nižší.
Do fotovoltaiky směřovala ještě donedávna polovina všech dotací, resort ale dodával jen dvě procenta elektřiny vyrobené v Německu z obnovitelných zdrojů.
Výroba solárních článků je technologicky poměrně jednoduchý proces, a tak mohla Čína, která nemá nejmenší problém s přebíráním okopírovaných výrobních postupů, se svou - ve srovnání s Evropou více než dvacetinásobně levnější - pracovní silou velmi snadno srazit německé výrobce na kolena.
Rozvoj solární energie navíc vláda v Pekingu silně podporuje. Mimo jiné výhodnými podnikatelskými úvěry. Raketově rostoucí poptávka ve světě vedla k obrovskému boomu čínské produkce a tamní levné zboží pak převálcovalo konkurenci v Evropě.
Jen loni šly ceny dolů o třetinu. Zejména němečtí výrobci ale nebyli schopni srazit v horizontu několika měsíců výrobní náklady.
Ještě v roce 2008 pocházelo z Číny jen 33 procent solárních článků udaných na trhu, loni to bylo již 57 procent.
