Berlín - Měly původně sloužit jako prostředek, jenž potlačí práci načerno a umožní dlouhodobě nezaměstnaným najít místo na pracovním trhu. V řadě případů byly ale zneužity zaměstnavateli k vytvoření systému dumpingových mezd, spojených s minimálními daňovými a sociálními odvody.
Řeč je o částečných úvazcích v Německu. Jsou definované měsíční mzdou do maximální výše 400 eur, kdy pracovník nemusí platit žádné daně ani sociální pojištění. A staly se "metlou", která v sousedním Německu uvrhává čím dál víc lidí do absolutní chudoby.
Důchod, který tito lidé následně dostávají, nestačí ani na pokrytí základních životních nákladů.
Přitom: Mnoho nezaměstnaných, kteří se dlouhodobě ocitli bez práce, uvítalo, že si mohou k podpoře v nezaměstnanosti trochu přivydělat. Znamenalo to, že za "nejnižší možnou mzdu", která je v Německu ve stavebnictví a službách stanovena na úrovni 9,15 eura na hodinu, pracovali přibližně dvanáct hodin týdně.
Minimální mzda není ve Spolkové republice stanovena zákonem, ačkoliv za ni po léta bojuje Německý odborový svaz (DGB). O jejím zavedení teď ale uvažuje část vládní CDU.
Práci na zkrácený či částečný úvazek za extrémně nízkou mzdu kritizují i někteří experti.
"Minimální úvazky bych nezrušil úplně, dal bych jim ale mnohem pevnější rámec," řekl deníku Die Welt Helmut Rudolph z Institutu pro výzkum pracovního trhu a zaměstnanosti. Poukazuje přitom na častou praxi, kdy řada lidí pracuje třicet hodin týdně se sociálním pojištěním a zbývajících deset v rámci vedlejšího úvazku bez sociálních odvodů.
"Ti, kdo pracují čtyřicet hodin na plný úvazek, platí větší daně," upozorňuje.
Důchod 140 eur měsíčně
Pro firmy bylo výhodné, že mohou zaměstnávat na částečný úvazek, přičemž platily pouze paušální odvody ve výši 26 procent z uvedených 400 eur.
Problém nastal ve chvíli, kdy zaměstnavatelé, zejména v menších obcích, začali platit výrazně méně než oněch 9,15 eura na hodinu, a to i v případě jiné než vysloveně nekvalifikované práce, a zároveň nutili vykonavatele částečných úvazků, aby pracovali déle než dvanáct hodin týdně.
Ti žádnou jinou práci nesehnali, a tak souhlasili. Netušili ale, že si na sebe pletou bič.
Spolkové ministerstvo práce nyní spočetlo, že na základě měsíční mzdy ve výši čtyř set eur jim po roce zaměstnání na částečný úvazek vyvstává nárok na důchod ve výši čtyř eur. Pokud by v daném systému pracovali 45 let, dostávali by na konci svého života penzi ve výši 140 eur měsíčně.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung vykonává práci ohodnocenou 400 eury měsíčně 7,4 milionu osob. To je dvacet procent těch, kdo v Německu mají v současnosti zaměstnání. Více než polovina z nich jsou ženy. Často se jedná o uklízečky, babysitterky, číšnice, ale také pečovatelky v domovech důchodců či méně kvalifikovaný zdravotnický personál.
Spolková ministryně práce Ursula von der Leyenová chce těm, kdo vykonávají dlouhodobě práci na částečný úvazek, pomoci dodatečným státním příspěvkem k důchodu. Podmínkou ale bude, že začnou platit odvody sociálního a důchodového pojištění, byť v minimální výši. Pak by tito lidé dostávali důchod přibližně na úrovni 365 eur.
Vzhledem k tomu, že většina Němců si dnes platí soukromé důchodové připojištění a také jinak spoří na důchod, činí průměrný příjem jednoho penzisty ve Spolkové republice 1188 eur.
Volání odborů po zrušení částečných pracovních úvazků a zavedení minimální mzdy odmítá Spolkové sdružení německých zaměstnavatelských svazů (BDA).
"Návrhy odborů jsou kontraproduktivní, vedly by k dodatečným nákladům na straně zaměstnavatelů a podniky by neúměrným způsobem zatížily," zní oficiální stanovisko BDA.
Odbory požadují uzákonění minimální mzdy na úrovni 8,50 eura na hodinu pro všechny profese. Někdejší předseda Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a současný šéf zemské frakce formace Die Linke (Levice) v Sársku Oskar Lafontaine přišel nedávno s návrhem, aby tato částka činila dokonce 10 eur.
Průměrná mzda v Německu dělá po započtení všech zkrácených a částečných úvazků u osob starších 18 let přibližně 15 eur na hodinu.
