Polsko sní o nezávislosti. Na ruském plynu

Radim Klekner Radim Klekner
14. 2. 2012 6:00
Varšava doufá, že jednoho dne bude zemní plyn ve velkém vyvážet
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Varšava - Zbavit se ruské dominance se Polsko snažilo po dlouhá staletí. Podařilo se mu to až s pádem železné opony, a to ještě ne zcela. Z komunistické éry podědilo silnou závislost na ruském plynu. Ta se během letošní mrazivé zimy projevila dvojnásob.

Vzhledem k dlouhotrvajícím mrazům snížil ruský koncern Gazprom dodávky suroviny na polské území o sedm procent.

Tamní odběratelé to pocítili takřka okamžitě. Jelikož Polsko odebírá 28 milionů kubíků zemního plynu denně, museli sáhnout do rezerv.

Podobný scénář však může být už za dva roky minulostí. A to jednou provždy.

Polská vláda premiéra Donalda Tuska se snaží využít rozsáhlá naleziště břidličného plynu, táhnoucí se v dlouhém pásu od Gdaňsku přes Varšavu až po Halič. Podle odhadů by se v nich mohlo ukrývat až 5,3 bilionu kubických metrů plynu, což je téměř třetina celoevropských zásob.

Vláda premiéra Donalda Tuska se snaží využít rozsáhlá naleziště břidličného plynu.
Vláda premiéra Donalda Tuska se snaží využít rozsáhlá naleziště břidličného plynu. | Foto: Reuters

Polsko by s jeho pomocí mohlo krýt svou spotřebu po 300 let.

Od roku 2010 poskytl Tuskův kabinet zhruba 100 koncesí na průzkumné vrty, zejména americkým a kanadským firmám. První vrtné práce už probíhají mimo jiné u obcí Lesniowice a Trzebielino v gdaňské oblasti. Provádí je polská pobočka kalifornské společnosti BNK Petroleum.

Kontaminace spodních vod

Těžba břidličného plynu naráží v řadě zemí na odpor ekologů i občanských sdružení. Procedura zvaná hydraulická frakturace, při níž je plyn získáván z ložisek jílovce, totiž není bez rizik pro životní prostředí.

"Dáváme pozor na ekologii i polské zákony," zdůraznil v rozhovoru pro deník Spiegel on-line zaměstnance BNK Polska, který odmítl udat své jméno. "Vytváříme pracovní místa. Tohle je čistě vedený byznys."

"Nedělám si v tomto ohledu žádné starosti," citovala agentura Reuters starostu obce Lesniowiec Wieslawa Tadzieciaka. "Tato technologie je stoprocentně bezpečná. Lidem více vadí větrné elektrárny než tohle."

Vědci ze severokarolinské Duke University nicméně naměřili v Pensylvánii v pitné vodě pocházející ze studen v okolí vrtů na břidličný plyn sedmnáctkrát vyšší hodnoty metanu než v jiných lokalitách.

Při hydraulické frakturaci je do horizontálně vedených vrtů vháněna pod velkým tlakem voda s křemenným pískem a chemikáliemi, mimo jiné benzolem, který patří mezi rakovinotvorné látky.

Sediment následně popraská a do puklin se uvolňuje metan, který je těžaři odčerpáván. Značná část plynu ale uniká do ovzduší, a zvyšuje tak emise skleníkových plynů.

Zvýšená přítomnost metanu byla v USA, kde se ročně těží 137 miliard krychlových metrů břidličného plynu, zaznamenána v některých městech také při odběrech z vodovodních kohoutků. Vědci ale váhají nad tím, zda lze v daném případě hovořit o kontaminaci, protože metan kvalitu vody nijak výrazně nesnižuje.

Zakázat, či ne?

Stoupenci hydraulické frakturace veškeré námitky ekologů odmítají a tvrdí, že ochránci životního prostředí jsou placeni ruskou plynárenskou lobby.

Foto: Reuters

Rusko, které loni uvedlo do provozu plynovod Nord Stream vedoucí po dně Baltského moře, není totiž představou, že by Polsko a další země mohly začít těžit břidličný plyn, nijak nadšeno. Při posledním jednání se zástupci polské vlády nabídli proto odběratelům výhodnější tarify než v minulosti.

Stát New York - stejně jako v Evropě Francie, Švýcarsko a Bulharsko - těžbu plynu z břidlic raději zakázal. Británie na ni vyhlásila moratorium poté, co byly v okolí průzkumných vrtů u Blackpoolu zaznamenány otřesy horninového masivu, způsobené frakturací. Vláda v Londýně chce danou proceduru ještě podrobit důkladnému přezkoumání.

Těžba plynu z břidlic by energetickou závislost Evropy na Rusku velmi výrazně snížila. A dolů by šly také ceny. Ve Spojených státech, které chtějí do roku 2035 získávat téměř polovinu plynu vytěženého v USA právě z břidličných ložisek, jsou dnes oproti EU poloviční.

A to navzdory skutečnosti, že náklady na hydraulickou frakturaci jsou až desetkrát vyšší, než je tomu u těžby z klasických ložisek. A vytěžitelnost nalezišť břidličného plynu je čtyřikrát nižší než v případě čerpání z běžných roponosných sedimentů. Přeprava plynu na velké vzdálenosti je totiž drahá záležitost.

Poradenská společnost Bernstein Research sídlící v Londýně je k perspektivám těžby břidličného plynu v Evropě přesto skeptická.

"Poslední data, která máme z Polska, potvrzují naše obavy," řekl agentuře Bloomberg její analytik Oswald Clint. "Ložiska jsou silně přetlakovaná a jejich vytěžitelnost je velmi nízká."

Ceny plynu podle něj proto půjdou v Evropě dál nahoru. Také z toho důvodu, že klesá těžba na řadě norských nalezišť v Severním moři a Německo a další země postupně opouštějí jadernou energetiku a navyšují podíl paroplynových elektráren.

 

Právě se děje

Další zprávy