Moskva - Rusové už vědí, že jejich prezidentem se od příštího roku stane znovu Vladimir Putin.
Do Prahy přijel na konferenci Forum 2000 jeden z jeho nejostřejších ruských kritiků. Boris Němcov, bývalý vicepremiér z doby prezidenta Borise Jelcina.
Němcov vyzývá k bojkotu ruských voleb a obviňuje Putina z toho, že zájmy své a svého okolí povyšuje nad zájmy Ruska.
Na opozičních demonstracích byl třiapadesátiletý rodák ze Soči už několikrát zatčen, nedávno se zapojil do vzniku opoziční protikremelské Strany lidové svobody.
V roce 2009 kandidoval ve volbách na starostu Soči, ale neměl přístup do televizí a dalších médií. Skončil druhý s velkým odstupem za kandidátem Kremlu.
O pět let dříve se stal důležitou postavou ukrajinské Oranžové revoluce jako poradce Viktora Juščenka. V této roli působil i v první fázi Juščenkova prezidentského období.
Aktuálně.cz Němcov poskytl v Praze krátký rozhovor.
A.cz: V úterý dostala bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková u kyjevského soudu sedm let vězení. Vy ji osobně dobře znáte, na Ukrajině jste pracoval jako poradce prezidenta Viktora Juščenka. Co ten proces znamená pro vás?
Je to velmi smutná zpráva. A bohužel obrat pro Ukrajinu. Vypadá to, že se Janukovyč pokouší o jakousi putinizaci Ukrajiny. Nejsem příznivcem Tymošenkové, v minulosti jsem ji hodně kritizoval. Znám ji ostatně velmi dobře osobně z doby Oranžové revoluce.
Jsem ale stoprocentně přesvědčen, že jde o politicky motivovaný a politikou ovlivněný proces. Nedostala se do vězení kvůli korupci nebo braní úplatků. Je tam kvůli smlouvě, kterou podepsala s Putinem. A proč soud nevyslechl Putina jako svědka? Na dohodě jsou dva podpisy. Autor jednoho jde do vězení, autor druhého míří do Kremlu jako prezident Ruska. Přitom není vysvětleno, jaká byla Putinova role při uzavření dohody.
Je mi jasné, proč Janukovyč zařídil toto odsouzení Tymošenkové. Chce se zbavit politické konkurence, podobně jako Putin. Příští rok budou parlamentní volby a jeho obliba klesá. A Tymošenková je stále nejpopulárnějším politikem opozice.
Co se teď bude dít, závisí na aktivitě ukrajinské opozice a jejích stoupenců. Zda vyvine tlak na Janukovyče, zda budou demonstrace a tak dále. Pokud protesty nebudou silné, Janukovyč to bude považovat za signál, aby pokračoval v nastoupeném kursu.
A.cz: Jak by měla reagovat Evropa?
Janukovyč je na Evropě velmi závislý. Nejen proto, že Ukrajina je tranzitní zemí mezi západem Evropy a Ruskem. Zhoršit nebo výrazně omezit vztahy se západní Evropou není v jeho zájmu. Přitom odpověď Západu bude klíčová.
Pokud se prosadí "realpolitika" a odpověď bude mírná, řekněme diplomatická, pro Janukovyče a jeho lidi to bude znamenat, že jejich strategie je správná a vyplácí se.
A.cz: Proces ovšem kritizuje i Moskva…
Ano, shledávám to docela úsměvným. Víte, proč Putin tak jasně a vehementně proti procesu vystupuje? Ne kvůli demokracii nebo lidským právům, ale kvůli samotnému faktu, že ministerský předseda nebo předsedkyně může jít do vězení. A on je přece také ministerský předseda. Ukrajina tak může být pro Rusko podle něj špatným příkladem.
Navíc se obává, že všechny kontrakty, ve kterých figuruje ruská plynárenská společnost Gazprom, se kvůli tomu, co se děje s Tymošenkovou, mohou ocitnout v nejistotě. A byznys Gazpromu, to je také Putinův byznys.
A.cz: Podle vás se Ukrajina pod Janukovyčem stává znovu autoritářským státem?
Předně je třeba říci, že Janukovyč není chytrý politik a člověk. Má omezené vzdělání a podivnou minulost, dvakrát byl ve vězení (jako mladík za loupež a přepadení - pozn. red.). Určitě by rád byl silným vůdcem jako Putin. Bez politické konkurence a do konce života.
Ale ukrajinská společnost je jiná než ruská. Nejsou si moc podobné, přestože si to řada lidí ve světě myslí. Ukrajinci - tedy ti ze západní a střední části země - nemají vůbec imperiální mentalitu. Naopak spíš sami sebe považovali za kolonizovaný národ. Nenáviděli Stalina a stalinismus. Nemají v sobě nějakou potřebu mít v čele, řekněme, silného cara. Nikdy neměli cara, který by sídlil v Kyjevě.
Janukovyč by určitě stylem a vládnutím chtěl napodobit Putina, ale pokud na Ukrajině opozice zůstane silná a aktivní, těžko se mu to podaří.
A.cz: Zpět k Putinovi. Domníváte se, že bude prezidentem až do toho nejzazšího termínu, který mu nyní poskytuje ústava? Tedy do roku 2024?
Putin chce být doživotním prezidentem. Myslel jsem si, že je chytřejší, když člověk vidí, jak po mnoha letech u moci dopadají diktátoři. Bin Alí v Tunisku, Mubarak v Egyptě, Kaddáfí v Libyi. Jak se teď potácí Lukašenko v Bělorusku...
Ale bojí se o svoji svobodu, o svůj byznys, o svoji moc. Chrání také obchodní zájmy svých přátel a lidí ve svém okolí. Jejich byznys je velmi úspěšný díky státu. Je to typická ukázka zkorumpovaného, klientelistického kapitalismu.
Putin se nepochybně bojí, že pokud by odešel z politiky, mohlo by se na ledacos přijít a mohlo by začít vyšetřování. Případ Tymošenkové bere jako varování.
A.cz: Vidíte nějaké klady na prezidentském období Dmitrije Medveděva, které se chýlí ke konci?
Nelze mluvit o období Medveděva, on nebyl tím, kdo má hlavní slovo. Tím byl Putin. Medveděva lze pochválit za to, že vyhodil několik extrémně zkorumpovaných politiků. Například starostu Moskvy Jurije Lužkova nebo vládce Tatarstánu či Baškortostánu.
Zápory ale převažují. Nová ústava, která prodlužuje prezidentský mandát na šest let, je pro ruskou demokracii katastrofou. Snaha o připoutání Abcházie a Jižní Osetie k Rusku, stejně tak jako válčení s Gruzií, nedávají žádný smysl. Rusko z toho nic nemá.
Stejně tak odporuje zdravému rozumu pokračující pronájem přístavu v ukrajinském Sevastopolu pro ruskou černomořskou flotilu. Jsou to vyhozené peníze, ta flotila Rusku k ničemu není.
