Berlín - Němečtí poslanci podle očekávání schválili rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF), z něhož bude vyplácena pomoc zadluženým státům eurozóny, jako je Řecko.
Jak informovala agentura Reuters, pro zvedlo ruku 523 zákonodárců, 85 bylo proti, tři se zdrželi hlasování. Pro rozšíření fondu hlasovalo celkem 315 poslanců vládní koalice, tedy o čtyři více, než je potřebná "kancléřská většina".
Plán na rozšíření EFSF odmítlo jako jeden muž všech sedmdesát legislativců z řad strany Die Linke (Levice). A také jeden sociální demokrat, tři liberálové a jedenáct poslanců stran unie CDU/CSU.
Německo, které bude do fondu - coby největší ekonomika měnové unie - přispívat nejvíce, se tak připojilo k Finsku, Slovinsku, Belgii, Španělsku, Francii, Řecku, Irsku, Itálii, Lucembursku a Portugalsku.
Celkové finanční garance v záchranném fondu mají být podle červencové dohody představitelů eurozóny navýšeny na 780 miliard eur (19 bilionů Kč). Fond tak bude moci poskytnout půjčky v původně zamýšleném objemu 440 miliard eur (10,8 bilionu Kč). Zároveň má EFSF získat některé nové pravomoci.
Německý příspěvek tak má narůst z dosavadních 123 na 211 miliard eur.
Plán ještě musí schválit horní komora parlamentu a Spolková rada. Hlasování se očekává v pátek, mělo by ale proběhnout bez problémů.
Osm set miliard pro Itálii a Španělsko
Katastrofou pro evropskou měnu s těžko předvídatelnými důsledky pro celou Unii by bylo zamítnutí projektu. Do poslední chvíle totiž nebylo jisté, kolik poslanců vládní koalice se postaví proti navýšení fondu.
Opoziční sociální demokraté a Zelení avizovali již předem, že záměr vlády podpoří. Pokud by ale Merkelová nenašla potřebnou kancléřskou většinu ve vlastních řadách, vyvolala by zřejmě opozice hlasování o důvěře, což by mohlo vést k pádu současného kabinetu.
Otazníky zůstávají i nadále nad výší sumy, na kterou by měl stávající objem fondu v konečné verzi narůst.
Některé zdroje hovoří o tom, že by ve fondu mohl být jeden až dva biliony eur, byť většinou v podobě záruk, které by byly uvolněny "v případě potřeby". Tedy tehdy, pokud by některé další státy eurozóny, jako je Itálie či Španělsko, nebyly schopny splácet své dluhy.
K záchraně obou zemí by bylo podle odhadů zapotřebí na osm set miliard eur.
Celkem 242 miliard přitom spolknou záchranné balíčky slíbené Řecku, Irsku a Portugalsku, které jsou v rámci eurozóny nejvíce postižené dluhovou krizí.
Piráti v Bundestagu?
Rozpory v německé vládní koalici provázející debatu o EFSF vedly v poslední době ke spekulacím, že by se Merkelová mohla pokusit elegantně se zbavit nespolehlivého partnera, totiž liberálů z FDP, právě tím, že by v Bundestagu požádala o důvěru pro svou vládu.
V případě jejího pádu by stále ještě připadala v úvahu velká koalice se sociálními demokraty. Předčasné volby by pak zcela nepochybně znamenaly konec parlamentní účasti pro liberály.
Podle posledního průzkumu institutu Forsa by křesťanští demokraté a sociálové (CDU/CSU) získali 31, sociální demokraté (SPD) 29 a Zelení 19 procent hlasů.
FDP by zcela propadla, v současnosti ji podporují dvě procenta respondentů. Dolů šla také Die Linke, které vyjádřilo podporu sedm procent účastníků průzkumu.
Nečekaný úspěch v nedávných zemských volbách v Berlíně zato vynesl na výsluní Pirátskou stranu, jež vylétla na sedm procent, ačkoliv ještě před měsícem se pohybovala okolo jednoprocentní hranice.
Formaci zasazující se za svobodu na internetu, vyšší míru demokracie a větší transparentnost podporují zklamaní voliči všech politických stran. Nejvíce stoupenců získali ovšem Piráti v řadách levice a mezi těmi, kdo k minulým volbám do Bundestagu nepřišli či dosud nemohli volit.
