Birmingham - Velké britské firmy budou muset napříště zveřejňovat veškeré informace týkající se odměn vysokého managementu a hlavně náležitě odůvodnit, za jaké konkrétní počiny byly tyto peníze vyplaceny.
Na konferenci Liberálně demokratické strany v Birminghamu to v pondělí oznámil ministr pro obchod a inovace Vince Cable.
"Je nezbytné skoncovat s neustále narůstajícími rozdíly v bohatství (jednotlivých vrstev společnosti)," prohlásil Cable, který zároveň ostře odsoudil snahy konzervativců premiéra Davida Camerona zrušit padesátiprocentní sazbu daně pro příjmy převyšující 150 000 liber ročně.
"Musíme najít způsob, jak zkrotit prémie, které ztratily jakoukoli vazbu na hodnotu akcií, o vztahu k platům řadových zaměstnanců ani nemluvě," zdůraznil Cable.
Generální ředitel bankovní skupiny Lloyds Eric Daniel dostal letos krátce před svým odchodem jednorázovou odměnu ve výši 1,5 milionu liber. Šéf Royal Bank of Scotland Stephen Hester v roce 2009 dokonce dva miliony liber. Tato banka přitom obdržela několikamiliardovou finanční injekci ze státního rozpočtu.
Britská veřejnost se na opulentní manažerské prémie nedívá jako na "odměnu za pracovitost" a zvláštní daň pro vysokopříjmové skupiny, zavedená v roce 2010 ještě za vlády labouristů a potvrzená Cameronem, pro ni rozhodně není "trestáním úspěchu".
O platech by měli rozhodovat akcionáři
Britští liberálové čelí velkému poklesu popularity, protože až doposud poslušně kývali na politiku rozpočtových škrtů, prováděnou konzervativci. Oproti parlamentním volbám, konaným loni v květnu, ztratili polovinu příznivců.
Snaží se proto nyní přicházet s tématy, s jejichž pomocí by část voličů získali zpět. Rozpočtové restrikce se navíc ukazují být kontraproduktivní, protože řadoví Britové reagují na vládní škrty tím, že omezují spotřebu.
Hrubý domácí produkt ani zdaleka neroste tak, jak konzervativci plánovali, a Cameronově kabinetu se rovněž nedaří snižovat zadlužení tím tempem, jaké si předsevzali.
Liberální demokraté proto na stranické konferenci v Birminghamu svého koaličního partnera nijak nešetřili. Za "dětské fantazie" označil Cable tvrzení toryů, že se "jako zázrakem" najde nový zdroj rozpočtových příjmů, pokud vláda sníží bohatým daně.
"Domnívají se, že všichni britští miliardáři, kteří své vlastenectví projevují tím, že se před berními úředníky schovali v Karibiku, okamžitě přispěchají domů, jen aby mohli platit více daní, byť v nižší sazbě," zaútočil Cable na Cameronovy spolustraníky.
O platech managementu by navíc podle něj měli rozhodovat akcionáři, zatímco řadovým zaměstnancům by mělo být přisouzeno právo vysílat do dozorčích rad své zástupce.
Průměrný plat managementu vzrostl čtyřikrát
Řadoví Britové chápou čím dál méně, proč by nejvyšší příjmové vrstvy měly bohatnout i za krize, zatímco zbytek společnosti ustavičně chudne. Podle britského statistického úřadu vzrostl plat managerských špiček na čtyřnásobek roku 1998.
"Lidé akceptují kapitalismus," připustil Cable. "Přejí si však kapitalismus odpovědný. S odměňováním špatných rozhodnutí se musí skoncovat."
Britská veřejnost musí proto podle něj mít přehled o úhrnných příjmech vedení firem, včetně podílů z dividend a výměru penzí. Povinnost zveřejňovat tyto údaje by pro firmy měla začít v říjnu.
Zvláštní "milionářská daň" loni přinesla do státního rozpočtu tři a půl miliardy liber.
Cableho stranický kolega, státní tajemník na ministerstvu financí Danny Alexander, chce rozpočtové příjmy navýšit pomocí speciálního týmu berních úředníků, který by se soustředil na 350 tisíc Britů s majetkem vyšším než 2,5 milionu liber. Také podle Alexandera nepřipadá zrušení padesátiprocentního zdanění stopadesátitisícových příjmů v úvahu.
Mimo jiné z toho důvodu, že naprostá většina Britů se musí spokojit s celoročním platem nepřevyšujícím průměr, tedy 27 tisíc liber.
