Ukrajina hrozí Evropě rozebráním svých plynovodů

Martin Novák Martin Novák
16. 9. 2011 6:30
Moskva a Kyjev se znovu přou o ceny plynu
Foto: Reuters

Kyjev - Ukrajina chce vědět, zda Rusko a Evropská unie nadále počítají s jejími plynovody pro transport.

Pokud nedostane jasné záruky, že tomu tak je, začne potrubí rozebírat. Takovou hrozbu adresoval směrem na západ i východ od Kyjeva mluvčí ukrajinského premiéra Vitalij Lukjaněnko.

Ukrajincům se nelíbí, že plynovod Nord Stream, který Rusko zkušebně uvedlo minulý týden do provozu, neprochází jejich územím. Zvyšuje se také nervozita kolem rusko-ukrajinských sporů o cenu za plyn kvůli blížícímu se začátku roku.

Dohoda stále neexistuje a jak známo, v lednu 2009 vedly neshody mezi oběma stranami k přerušení dodávek ruského plynu do Evropy skoro na tři týdny. 

"Pokud Rusko s využíváním ukrajinského tranzitu nadále nepočítá, pak se naše soustava plynovodů stane nerentabilní a bude nutné ji rozebrat," uvedl mluvčí premiéra Mykoly Azarova.

Podle Lukjaněnka by zrušení ukrajinské soustavy plynovodů znamenalo pro Evropu ohrožení stability a jistoty dodávek energie, takže Kyjev potřebuje od evropských spotřebitelů znát, jaké jsou jejich budoucí plány ohledně tranzitu přes Ukrajinu.

Plynovod Nord Stream vede z města Vyborg na rusko-finské hranici Baltským mořem do německého přístavu Greifswald.

Jeho zprovoznění bude znamenat, že přeprava ruského plynu do Evropské unie se vyhne Ukrajině a Bělorusku. Státům, které s Ruskem vedou už několik let tvrdé spory o cenu, kterou mají platit za odběr plynu a naopak jakou má Rusko platit za transport suroviny.

Viktor Janukovyč a Dmitrij Medveděv v Moskvě.
Viktor Janukovyč a Dmitrij Medveděv v Moskvě. | Foto: Reuters

Dosud proudilo do Evropy osmdesát procent ruského plynu přes Ukrajinu.

Ruský premiér Vladimir Putin se při slavnostním otevření plynovodu v úterý 6. září vyjádřil jasně: "Tímto končí exkluzivní postavení Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn do západní Evropy," prohlásil.

Skupina ukrajinských ekonomů spočítala, že Nord Stream může Ukrajinu připravit ročně o příjem z poplatků za přepravu plynu za více než tři miliardy dolarů.

Ruská vláda tlačí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby umožnil fúzi ruského plynárenského gigantu Gazpromu s ukrajinskou společností Naftogaz. To je ale pro Ukrajinu nepřijatelné.

Stejně tak Kyjev nechce přistoupit k celní unii, kterou už vytvořilo Rusko, Bělorusko a Kazachstán.

Nyní Ukrajinci chtějí s Ruskem dohodnout novou smlouvu o ceně plynu, protože ta, kterou v roce 2009 vyjednala s Putinem tehdejší premiérka Julija Tymošenková, je podle současné vlády příliš nákladná.

Vláda dokonce zvažuje, že dohodu předá k mezinárodnímu arbitrážnímu soudu do Stockholmu (ten řešil například spor mezi společností CME a Českou republikou kvůli televizi Nova), a zároveň se snaží pro ukrajinské potřeby zajistit plyn z Turkmenistánu, aby snížila závislost na Rusku.

S tím, jak se bude blížit první leden, Evropa o rusko-ukrajinských sporech nepochybně uslyší čím dál častěji.

Foto: Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy