Onemocněními mozku trpí téměř 40 procent Evropanů

Radim Klekner Radim Klekner
6. 9. 2011 5:20
Psychická a neurologická onemocnění stojí EU každoročně stamiliardy eur

Londýn, Drážďany - Spouštěcí mechanismus řady z těchto onemocnění - pokud se zrovna nejedná o Alzheimerovu chorobu, epilepsii či roztroušenou sklerózu - je dobře znám.

Stres v zaměstnání i osobním životě, úsilí o maximální finanční efekt, a tím i důraz na maximální pracovní výkon, společnost, v níž jediným měřítkem úspěchu a vůbec všeho jsou peníze a která bezohledně semele psychicky labilní jedince. A nejenom je.

Zarážející je jen rozsah a četnost těchto chorob. Nejnovější studie Evropské akademie pro neurofarmakologii (ECNP) uvádí, že některou z forem psychických či neurologických poruch (jakou je právě Alzheimerova choroba), trpí téměř dvě pětiny obyvatel starého kontinentu.

Podle profesora Hanse Ulricha Wittchena, ředitele Ústavu pro klinickou psychologii a psychoterapii při Technické univerzitě v Drážďanech a vedoucího pracovníka mezinárodního týmu, jenž studii prováděl, do této kategorie spadá přibližně 38 procent evropské populace.

Jen necelé třetině z nich se přitom dostane náležité péče lékařů, neboť si své problémy často neuvědomí, nebo je tají. Pro Evropu to má nedozírné následky nejenom co se týče zdraví jejích obyvatel, nýbrž také v ohledu na ekonomiku.

"Mentální poruchy, zejména deprese, se staly největší zdravotní výzvou pro Evropu 21. století," citovala profesora Wittchena agentura Reuters.

Cena depresí? Sto miliard eur

Finanční ztráty spojené s léčbou psychických a neurologických poruch, a tedy i pracovní neschopností postižených, ať již trvalou či dočasnou, jsou odhadovány na tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu EU. To odpovídá částce 360-480 miliard eur.

Péči psychologů a psychiatrů bude muset v budoucnosti vyhledávat čím dál více osob.
Péči psychologů a psychiatrů bude muset v budoucnosti vyhledávat čím dál více osob. | Foto: Ludvík Hradilek

Podle autorů studie může být celková finanční zátěž i dvojnásobná a blížit se tak jednomu bilionu eur, t.j. 24,5 bilionu korun. To je téměř sedminásobek HDP České republiky.

Jen deprese, které pravidelně postihují sedm procent evropské populace, přijdou podle Mezinárodní organizace práce (ILO) Unii každoročně na více než sto miliard eur. Třetina této částky je spojena se ztrátami zapříčiněnými dlouhodobou pracovní neschopností, předčasným odchodem do důchodu či nenadálými úmrtími, v nichž hlavní roli často hraje sebevražda.

Wittchenův tým v rámci předchozího podobného výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v roce 2005, dospěl k závěru, že některou z nekonečné škály psychických a neurologických poruch trpí 27 procent evropské populace.

Příslušný screening byl v uplynulých pěti letech prováděn ve všech zemích Evropské unie, dále pak ve Švýcarsku a Norsku a na Islandu.

Evropa je na tom hůře než zbytek světa

Tlak, jemuž jsou Evropané vystaveni v práci a soukromém životě, je v jiných částech světa zjevně menší. Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO), opírající se o data z přelomu nového tisíciletí, je duševními poruchami stižena přibližně desetina celosvětové populace.

Může to ovšem souviset i s celkovou genetickou výbavou Evropanů. Některé duševní poruchy jsou dědičné a jistou roli v jejich nastartování hrají právě geny.

Dlouhodobě vysoký - na úrovni sedmi procent - zůstává počet osob, které trpí nespavostí, zatímco patologicky úzkostné stavy vyvolané obavami ze ztráty zaměstnání či zdravotními problémy, a tím i narušení stávajícího společenského statusu, zažívá pravidelně čtrnáct procent obyvatel starého kontinentu.

Wittchen přitom upozorňuje na to, že zanedbání léčby jednoho typu duševní choroby může později vést k problémům v neurologické oblasti a naopak.

"Ti, kteří se dostanou do péče psychologů a psychiatrů, začínají s terapií velmi často až několik let poté, co se projevily první příznaky onemocnění," zdůrazňuje. "Mentální poruchy se často projevují již v útlém věku. V případě nedostatečné léčby mohou mít v pozdějším životě člověka velmi zhoubný dopad."

Podle WHO se deprese stanou v roce 2020 vedle kardiovaskulárních chorob a rakoviny hlavním břemenem, s nímž se bude muset celosvětové zdravotnictví vypořádat.

 

Právě se děje

Další zprávy