Ankara - Před deseti lety ho Turecko odsoudilo k trestu smrti. Teď s ním tajně vyjednává o míru v Kurdistánu.
Vůdce zakázané Kurdské strany pracujících (PKK) Abdullah Öcalan přiznal, že kontakty, které po léta udržuje s tureckou vládou, nabyly v posledních měsících charakter "řádných, seriózních a důležitých vyjednávání".
Oznámila to někdejší poslankyně za nyní rovněž zakázanou kurdskou Stranu demokratické společnosti (DTP) Aysel Tüglüková. Ta Öcalana o víkendu navštívila ve vězení na ostrově Imrali v Marmarském moři, kde si vůdce PKK odpykává doživotní trest.
Podle Öcalana projevila turecká vláda zájem ukončit krvavý konflikt, který si za tři desetiletí vyžádal na 40 tisíc mrtvých. Kurdové bojují po léta za nezávislý stát na východě Turecka.
Dohodnout se nějak s Ankarou ale chtějí také oni. Jsou vleklou občanskou válkou a restrikcemi ze strany tureckých úřadů unaveni a hledají mírové řešení kurdské otázky.
Ozbrojený boj skončil
Kurdský Kongres demokratické společnosti (DTK) zastřešující stovky místních organizací a občanských sdružení proto od myšlenky nezávislého státu nakonec ustoupil a požaduje po Ankaře pouze posílenou autonomii.
"Fáze ozbrojeného boje je ukončena," prohlásil nedávno starosta východoanatolského Diyarbakiru a jeden z nejprominentnějších kurdských politiků Osmar Baydemir.
Příměří vyhlášené v srpnu PKK nyní prodloužila až do parlamentních voleb. Ty se v Turecku konají v červnu příštího roku.
Jako předběžnou podmínku definitivního ukončení konfliktu stanovili kurdští politici propuštění vězněných aktivistů DTK, změnu ústavy zaručující Kurdům více občanských práv a snížení hranice pro vstup do parlamentu ze současných deseti na nanejvýš sedm procent obdržených hlasů.
Proces v Diyarbakiru
Kurdové jsou v parlamentu v Ankaře zastoupeni několika poslanci Strany míru a demokracie (BDP), která je nástupkyní zakázané DTP.
V Diyarbakiru v současnosti probíhá proces se 150 kurdskými aktivisty obviněnými z organizování nepovolených demonstrací a napojení na PKK. Jedním z nich je i Baydemir.
Turecké úřady minulý týden odmítly, aby se soudní přelíčení konala v kurdštině s tím, že souzení aktivisté hovoří turecky.
Proces ostře sleduje Evropská unie, do které chce Turecko již po léta vstoupit. Jednou z překážek přijetí Ankary do EU je právě potlačování práv kurdské menšiny.
Kurdové, o nichž úřady v Ankaře ještě donedávna hovořily jako o "horských Turcích", představují pětinu tureckého obyvatelstva. Obývají rozsáhlé oblasti na východě země.
Americký odsun z Iráku
Kurdská připravenost ke kompromisu souvisí mimo jiné s ohlášeným odsunem amerických vojáků ze sousedního Iráku.
PKK má v severoiráckém Kurdistánu své základny a povstalecké velení se obává, že místní úřady se po odchodu Američanů dohodnou s Tureckem na řešení, které bude znamenat likvidaci táborů a vypuzení kurdských bojovníků ze země.
Öcalana se turecká rozvědka zmocnila v roce 1999 v keňském Nairobi. Teprve loni opustil samotku a může se nyní stýkat s ostaními vězni na Imralu.
Velké pobouření vyvolal v Turecku incident, k němuž došlo v provincii Hakkari krátce poté, co PKK vyhlásila příměří. Při explozi na dálku odpálené nálože bylo u města Üzümlü zabito v mikrobusu devět osob, mezi nimiž byly i děti.
Öcalan odmítl, že by PKK za útok nesla odpovědnost. Připustil ale, že některé povstalecké skupiny, které jeho organizace přímo nekontroluje, s vyjednáváním o míru a příměřím nesouhlasí a mohly na mikrobus zaútočit.
K víkendovému sebevražednému útoku v Istanbulu, při němž bylo zraněno 32 osob, z toho 15 policistů, se ve čtvrtek přihlásila odštěpenecká skupina TAK, která je volně napojena na Kudrskou stranu pracujících.
To, že s Öcalanem tajně vyjednává, potvrdila i vláda v Ankaře.
