Moskva - Za sovětských časů vydával Kreml na zbrojení částku odpovídající 13 procentům hrubého domácího produktu. Dnes jsou to pouhá tři a půl procenta.
To by se podle ruských armádních expertů nyní mělo změnit. Ministr obrany Anatolij Serďukov počítá s tím, že se v příštích třech letech výdaje na zbrojení zvýší o téměř polovinu tak, aby v roce 2013 dosáhly dva biliony rublů (65 miliard dolarů).
Moskva chce modernizovat své letectvo, protivzdušnou obranu i námořní síly. Vůbec poprvé od druhé světové války přitom počítá také s dodávkami vojenských technologií ze Spojených států.
Se svým americkým protějškem Robertsem Gatesem se na tom Serďukov dohodl minulý týden ve Washingtonu, podrobnosti jednání ale nezveřejnil.
Již dříve se Rusové dohodli s Francouzi na dodávce dvou válečných lodí nesoucích bojové helikoptéry.
"Při navýšení rozpočtu na obranu se jedná o nezbytné minimum, nutné k tomu, abychom své ozbrojené síly vybavili moderními zbraněmi," citovala ministra obrany agentura Bloomberg.
Bojové letouny, vrtulníky, raketové systémy
V plánech ruského ministerstva figuruje mimo jiné nákup čtyř stovek helikoptér, mimo jiné typu Ka-50 a Mi-28, a 350 bojových letounů včetně vylepšených strojů MiG-29 a MiG-31.
Ačkoliv Moskva s Washingtonem letos podepsala smlouvu předpokládající další redukci jaderných arzenálů, Rusko se bude dál vybavovat bombardéry typu Tu-95MS a Tu-160 schopnými nést atomové zbraně.
Chybět nebudou ani mezikontinentální balistické střely Topol-M a Jar a rakety krátkého doletu Pančír. Námořnictvo získá osm nových jaderných ponorek třídy Borej.
Serďukov, který je vůbec prvním civilistou na postu ministra obrany v Rusku, na druhé straně redukoval po svém nástupu do úřadu v roce 2007 ozbrojené síly své země čítající 1,1 milionu mužů o více než desetinu původního stavu.
Za USA Rusko stále pokulhává
Ačkoliv se ruské náklady na armádu zdají být enormní, za americkými silně pokulhávají.
Rozpočet ministerstva obrany USA představoval v roce 2009 podle Stockholmského mezinárodního insitutu pro mírový výzkum (SIPRI) 661 miliard dolarů, což bylo 46 procent celosvětových výdajů na obranu.
Rusko sice v roce 2008 podpořilo Jižní Osetii a Abcházii v krátké válce proti Gruzii a na Kavkaze čelí permanentním útokům islámských povstalců, nemuselo ale vydávat astronomické částky v souvislosti s konflikty v Iráku a Afghánistánu jako Američané.
Válka proti terorismu zahájená v roce 2001 stála americké daňové poplatníky přes jeden bilion dolarů.
Své výdaje na obranu si Rusko může dovolit navýšit mimo jiné také díky obrovským příjmům z exportu zbraní zajišťovaném státním podnikem Rosoboronexport.
V letech 2001-2008 se na celosvětovém vývozu podílelo 17 %, Spojené státy 41 procenty.
Moskva dodala v uplynulých letech bojové letouny Suchoj a MiG do Číny, Indie, Alžírska, Súdánu či Venezuely. Ruské tanky T-90S si pořídili Indové, bojová vozidla pěchoty BMP-3M Kuvajt a Spojené arabské emiráty, ale také Řecko.
Jen loni prodalo Rusko zbraně a zbrojní systémy za 8,5 miliardy dolarů.
