Vulkány mohou ochladit planetu, říká IT expert

Radim Klekner Radim Klekner
17. 4. 2010 22:00
Podle britských meteorologů moůže objem vymrštěnýc sopečných plynů ovlivnit počasí v létě
Erupce sopky na Islandu ovlivní počasí v Evropě, otázkou je nakolik
Erupce sopky na Islandu ovlivní počasí v Evropě, otázkou je nakolik | Foto: Reuters

Praha - Když v červnu 1783 vybuchl na Islandu vulkán Laki, způsobil smrt tisíců lidí, kteří se otrávili sopečnými plyny či zemřeli na hladomor. Ale vyvolal také nejchladnější zimu a léto za posledních pět set let.

V případě současné erupce vulkánu pod islandským ledovcem Eyjafjallajökull nic podobného nehrozí. Počasí letošního léta ale mrak sopečného prachu postupující nyní na střední Evropu ovlivní s velkou pravděpodobností. Pronikl až do stratosféry, a tedy do výšky nejméně 11 kilometrů.

Prachové částečky vázané na vodní páru zůstanou ve velkých výškách i několik měsíců, ne-li po celý zbytek roku. Budou odrážet sluneční záření a ochladí tak část severní polokoule.

"Podle britské meteorologické služby se vzhledem k tomu, že erupce na Islandu pokračují s neztenčenou měrou, mohou do atmosféry postupně dostat až dva miliony tun sopečných plynů a prachu," řekla Aktuálně.cz Dagmar Honsová z pražského Meteopressu.

A to je hodně. Podobné množství vulkanického prachu vyvolává v atmosféře teplotní změny, které jsou již měřitelné.

Tambora, 1815

Když v roce 1815 začal chrlit lávu stratovulkán Tambora na indonéském ostrově Sumbawa, ocitlo se ve stratosféře na 160 milionů krychlových metrů sopečných plynů. Prachové částečky bránily po řadu měsíců náležitému ohřívání zeměkoule, globální pokles teplot činil v celoročním průměru 0,5 stupně Celsia.

Následný rok vešel do historie tím, že léto prakticky neexistovalo.

Ochlazení ve stupních

  • 1452 Kuwae (Vanuatu) -0,5
  • 1600 Huaynaputina (Peru) -0,8
  • 1815 Tambora (Indonésie) -0,5
  • 1883 Krakatoa (Indonésie) -0,3
  • 1912 Katmai (Aljaška) -0,4
  • 1991 Pinatubo (Filipíny) -0,5

Teploty v letních měsících klesly v řádu několika stupňů, úroda neuzrála a dobytek hromadně hynul. Podle historiků zahynulo na následný hladomor na 70 tisíc lidí.

Ani tento scénář letos samozřejmě nehrozí. Léto ale může být opět deštivé a studené.

Tak jako loni, kdy vulkanologové spojovali zvýšený počet srážek s březnovou erupcí aljašského vulkánu Mount Redoubt.

Faktem ale zůstává, že každý rok spojený s mohutným nárůstem sopečné činnosti, přinesl celoroční pokles teplot.

Bylo to tak v roce 1883, kdy v Indonésii explodovala Krakatoa, stejně jako v roce 1991 při erupci vulkánu Pinatubo na filipínském ostrově Luzon.

Stačí jedna pořádná erupce ročně...

S názorem, že by vulkány mohly přispět k ochlazení planety v globálním měřítku přišel loni v prosinci bývalý šéftechnolog společnosti Microsoft Nathan Myhrvold.

Poukázal přitom právě na skutečnost, že po erupci Pinatuba poklesla v následujícím roce globální teplota o 0,3 stupně Celsia. V diskusním pořadu televizní stanice CNN ale nebyl z pochopitelných důvodů schopen říct, jak by sopky přiměl k tomu, aby k nebi pravidelně chrlily kysličník siřičitý.

Při sopečných erupcích se do atmosféry dostávají nejenom prachové částice ale i jedovatý kysličník siřičitý
Při sopečných erupcích se do atmosféry dostávají nejenom prachové částice ale i jedovatý kysličník siřičitý | Foto: Reuters

Nemluvě o tom, jak devastující vliv by sopečné plyny a vulkanický prach měly na životní prostředí. Při erupci islandské sopky Laki se kysličníkem siřičitým, který se v roce 1783 následně snesl na Británii, otrávilo 21 tisíc osob.

Na Islandu se sopečnými plyny udusilo osmdesát procent ovcí a půlka skotu. To vedlo k hladomoru, při němž zahynula čtvrtina islandské populace.

"Pokud bychom vynalezli systém, s jehož pomocí bychom byli schopni dostat SO2 do stratosféry, dokázali bychom snížit dopad slunečního záření na zemi o jedno procento, aniž bychom to nějak pocítili," řekl na otázku moderátora Fareeda Zakarii.

Podle Myhrvolda by stačilo vynést nad zeměkouli na obřích balonech naplněných heliem "25 kilometrů dlouhou hadici" a do té pak pumpovat kyslíčník rychlostí 100 litrů za minutu.

Vulkanologové názory člověka, který pro Microsoft pracoval po třináct let, titul PhD získal na Princetonské univerzitě, když mu bylo třiadvacet a je držitelem deseti amerických patentů, raději nekomentují. 

 

Právě se děje

Další zprávy