Varšava - Polákům po sobotní smrti Lecha Kaczyńského začalo odpočítávání 74 dnů. V tomto termínu si musejí podle ústavy zvolit nového prezidenta.
Dočasná hlava státu, maršálek Sejmu Bronislav Komorowski, musí volby vyhlásit do dvou týdnů a hlasování se od data toho vyhlášení musí uskutečnit do dvou měsíců.
Jak bude volební kampaň a samotné volby ve stínu tak bezprecedentní tragédie vypadat, si nyní nikdo nedokáže představit.
Smrt sáhla do všech hlavních parlamentních stran. V letadle seděli poslanci vládní Občanské platformy, opoziční strany Právo a spravedlnost i zákonodárci z řad levice. Zahynul také šéf centrální banky a kompletní velení armády.
Místopředseda dolní komory parlamentu (Sejmu) Jerzy Szmajdziński, který rovněž zahynul, byl kandidátem na prezidenta ve volbách, které se původně měly uskutečnit v říjnu.
V těchto hodinách jsou ale Poláci myšlenkami sotva u volebních uren.
"Jsem z toho zdrcený. Je to obrovská národní tragédie, skutečně druhá Katyně," řekl bývalý polský prezident Lech Walesa, jehož vztahy s Kaczyńským byly v posledních letech velmi špatné.
Podle Walesy je druhá tragédie na stejném místě během sedmdesáti let pro Poláky znamením, nad kterým by se měli zamyslet (Kaczyňski a další představitelé letěli uctít památku 20 tisíc polských důstojníků, které v Katyni v roce 1940 zavraždili Sověti na Stalinův příkaz).
"Měli bychom být k sobě milosrdnější," řekl bývalý vůdce hnutí Solidarita.
Maršálek Sejmu Bronislaw Komorowski měl být v říjnových volbách hlavním protivníkem Lecha Kaczyńského. Jako svého kandidáta se jej vybrala Občanská platforma premiéra Donalda Tuska.
Průzkumy naznačovaly, že měl velkou šanci zvítězit. Podle březnového průzkumu agentury CBOS Komorowskému důvěřovalo 57 procent Poláků, zatímco Kaczyńskému 40 procent.
Není jasné, koho nyní místo zesnulého prezidenta nominuje jeho strana Právo a Spravedlnost. Zda se rozhodne do souboje jít exprezidentovo dvojče a bývalý premiér Jaroslav Kaczyński.
"Důsledky dnešní havárie na politickou scénu budou dlouhodobé. Polská politika se zřejmě velmi zásadním způsobem změní," řekl agentuře Reuters sociolog a univerzitní profesor Jacek Wasilewski.
Polská politická mapa do dnešního dne vypadala tak, že hlavními a nejsilnějšími rivaly byly dvě pravicové strany.
Liberální Občanská platforma v posledních parlamentních volbách roku 2007 jasně zvítězila, konzervativní Právo a spravedlnost skončila v opozici. Obě strany se zásadně liší v názoru na evropskou integraci, Právo a spravedlnost je výrazně euroskeptická.
Levice je v současném Polsku slabá. Svaz demokratické levice získal při posledních volbách v roce 2007 jen 11 procent hlasů.
Polsko se jako jedna z mála zemí vyhnulo velkému hospodářskému poklesu v době globální krize. Jeho ekonomika loni vzrostla o 1,7 procenta a Polsko je tak jediným členem Evropské unie, kterého nezasáhla recese.
Tuskova vláda nedávno revidovala rozhodnutí přijmout euro už v roce 2012, má se tak stát až o tři roky později.
"Máme teď všichni odpovědnost za Polsko, bez ohledu na různé názory a rozdíly mezi stranami. Země si musí zachovat stabilitu," napsal v komentáři šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik.
