Ankara - Jak nejlépe docílit integrace tureckých občanů pobývajících v Německu? Tím, že vláda kancléřky Angely Merkelové zřídí ve Spolkové republice turecko jazyčná gymnázia. Je o tom alespoň přesvědčen turecký premiér Recep Tayyip Erdogan.
Předseda turecké vlády vyslovil tento názor v rozhovoru pro týdeník Die Zeit jen několik dní před návštěvou, kterou Merkelová příští pondělí poctí Ankaru.
"V Turecku máme německá gymnázia," zdůraznil Erdogan. "Proč by nemohla být v Německu turecká gymnázia?"
Potřebu zřízení středních škol, na nichž by hlavním jazykem byla turečtina, vysvětlil předseda vlády v Ankaře tím, že většina ze tří milionů Turků žijících v Německu má stále problémy s němčinou. Tu mohou podle jeho názoru mladí Turci ovládnout dokonale teprve tehdy, pokud nejdříve ovládnou vlastní jazyk.
"V Istanbulu právě zakládáme turecko-německou univerzitu," prohlásil Erdogan. "Proč bychom nemohli založit jednu také u vás?"
Uzavřené komunity
Ačkoliv celá řada Turků, kteří pobývají v Německu ve druhé či třetí generaci, mluví perfektně německy, je v posledních letech patrný opačný trend.
Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), uskutečněné v roce 2005, ovládají dvě třetiny tureckých dětí němčinu naprosto nedostatečně. Je to tím, že tak jako jejich rodiče žijí v uzavřených komunitách a i ve škole se baví především se svými tureckými vrstevníky.
S podobnou myšlenkou přišel Erdogan již před dvěma lety poté, co v porýnském Ludwigshafenu zahynuly při požáru čtyři ženy a pět dětí z tureckých rodin. Policejní vyšetřování dospělo sice později k závěru, že se zřejmě nejednalo o žhářský útok, tureckou menšinu ve Spolkové republice ale incident silně znejistěl.
Prvních sedm tisíc tureckých gastarbeiterů se v Německu objevilo v roce 1961, kdy komunistický režim v tehdejší NDR uzavřel hranice a Spolková republika se začala potýkat s nedostatkem levné pracovní síly.
O deset let později přebývalo v západním Německu již 650 tisíc a v roce 1981 jeden a půl milionu Turků.
Mešita v Kolíně
Na přítomnost turecké menšiny si Němci již dávno zvykli a svorně uznávají, že bez práce tureckých gastarbeiterů by se německý průmysl neobešel.
V drtivé většině továren, v nichž se pracuje na směnný provoz, tvoří řadové osazenstvo právě Turci, Řekové a příslušníci dalších menšin. Berlínské čtvrti Neukölln a Kreuzberg, stejně jako centra Kolina nad Rýnem či Hamburku jsou zase neodmyslitelná od tureckých obchůdků a restaurací, v nichž se podává tradiční kebab.
Problém v liberálním Kolíně nad Rýnem nemají místní ani se stavbou klasické mešity se dvěma minarety, jež se budou tyčit do výši 55metrů. Základní kámen stavby, která má být dokončena do dvou let, byl položen loni v prosinci.
V současnosti existuje ve Spokové republice na 2300 mešit. Většina z nich ovšem mešitu zvnějška ničím nepřipomíná a jedná se o místnosti a prostory pronajaté tureckými kulturními spolky za účely společných modliteb.
Vstup do EU
Erdogan ale bude chtít během návštěvy Merkelové slyšet od spolkové kancléřky zásadní stanovisko v mnohem důležitější záležitosti než jsou případná turecká gymnázia v Německu.
Turecko usiluje již po léta o členství v EU a od roku 2005 vede s unií vstupní rozhovory.
"Vedeme rozhovory s cílem dosáhnout plného členství, jiná alternativa pro nás neexistuje," zdůraznil Erdogan v rozhovoru pro die Zeit.
Merkelová se snaží očekávání Ankary mírnit. V rozhovoru, který dnes zveřejnilo několik tureckých deníků, se vyslovila spíše pro "privilegované partnerství" Turecka a EU.
Ankara podle názoru Berlína a dalších evropských metropolí má totiž stále co dohánět ve vztahu k vlastní národnostní menšině, totiž Kurdům. Ti tvoří čtvrtinu tureckých občanů pobývajících v Německu. Turecké úřady ale kurdskou národnost jako takovou neuznává a o Kurdech obývajících hornatý jihovýchod země zpravidla hovoří jako o "horských Turcích".
