Brown vypovídal kvůli Iráku. Jako ministr příliš šetřil

Radim Klekner Radim Klekner
5. 3. 2010 17:50
Premiér vydal na válku "málo peněz" a zapříčinil tak smrt britských vojáků.
Britský premiér se musí zpovídat kvůli údajnému nedostatečnému financování války v Iráku.
Britský premiér se musí zpovídat kvůli údajnému nedostatečnému financování války v Iráku. | Foto: Reuters

Londýn - Britský premiér Gordon Brown dnes stanul před zvláštní vyšetřovací komisí, aby vysvětlil, proč jako ministr financí poskytoval údajně nedostatečné prostředky pro válku v Iráku.

Příbuzní vojáků, kteří během iráckého konfliktu zahynuli, mu v souvislosti s nedostatečnou výzbrojí britské armády předhazují odpovědnost za smrt svých blízkých.

"Učinili jsme správná rozhodnutí ze správných důvodů," vypověděl před komisí Brown, který kategoricky odmítl, že by poskytl armádě málo peněz. Podle svých slov neví o žádném případě, že by armádní velitelé nedostali vojenskou techniku, o níž žádali. 

Někdejší tajemník na ministerstvu obrany sir Kevin Tebbit nicméně tvrdí, že byl na příkaz šéfa rezortu financí nucen mezi zářím 2003 a říjnem 2004 operovat s rozpočtem zkráceným o jednu miliardu liber.

V souvislosti s iráckou válkou byl v Británii ostře kritizován i bývalý premiér Blair.
V souvislosti s iráckou válkou byl v Británii ostře kritizován i bývalý premiér Blair. | Foto: Reuters

Malý počet helikoptér 

To mělo podle armády za následek, že Britové šli do války špatně připraveni, zejména co se týče počtu helikoptér přepravujících jednotky. Při přesunech tak museli vojáci používat více vozidla typu Land Rover Snatch, která byla snadno zranitelná vůči minám a nastraženým bombám.

"Mí muži putovali na korbách čtyřtunových nákladních aut, jako bychom vyráželi na jednodenní výlet do Blackpoolu," vypověděl před komisí kapitán Doug Beattie z 1. praporu Královského irského pluku. Podle Beattieho dostali jeho vojáci v okamžiku, kdy se přesouvali z Kuvajtu do Iráku zbraně bez munice.

Válku v Iráku zahájil bývalý americký prezident George Bush 23. března 2003 a jeho hlavním spojencem tehdy byl Brownův předchůdce v úřadu Tony Blair.

"Nedostatečné financování armády, jak bylo tehdy požadováno...bez pochyby stálo životy našich vojáků," řekl deníku Times generál lord Guthrie of Craigiebank, který stál v čele britské armády do roku 2001.

Zbraně hromadného ničení se nenašly

Brown se  od rozhodnutí jít do války proti Saddámu Husajnovi nedistancuje. Tvrdí, že tehdejší irácké vedení se odmítalo podřídit rezolucím OSN požadujícím náležité kontroly zbrojních systémů.

Před vyšetřovací komisí stanul nedávno také Blair, kterému je vytýkáno, že šel do války, ačkoli tajné služby neměly jednoznačné indicie poukazující na přítomnost zbraní hromadného ničení či na Husajnovy kontakty s teroristickou organizací al-Káida.

Brown i Blair se hájí mimo jiné tím, že jejich rozhodnutí jako hlavního spojence USA bylo správné, protože cíl válečného tažení, tedy svrhnutí Saddáma se podařilo splnit.

Příliš vysoká cena války

Irácká válka začala být krátce poté, co začal stoupat počet britských obětí z řad příslušníků armády, ve Spojeném království velmi nepopulární. Ostatně tak jako v USA a dalších zemích, které se na konfliktu podílely.

Ve válce zahynulo celkem 179 příslušníků britských ozbrojených sil, přes čtyři tisíce Američanů a podle odhadů až 655 000 iráckých civilistů.

Odhaduje se, že válka v Iráku a Afghánistánu stála okolo jednoho bilionu dolarů.
Odhaduje se, že válka v Iráku a Afghánistánu stála okolo jednoho bilionu dolarů. | Foto: Reuters

Americké daňové poplatníky přišly války v Iráku a Afghánistánu asi na jeden bilión dolarů, což je přibližně desetina hrubého domáciho produktu země.

Britská státní pokladna vydala podle občanského sdružení Stop the War Coalition osm a půl miliardy liber.

Ve Spojených státech patří irácká válka mezi hlavní příčiny enormního federálního zadlužení, které ještě navýšila finanční krize z let 2008-2009. Nyní dosahuje státní dluh v USA téměř devadesát procent hrubého domácího produktu země.

 

Právě se děje

Další zprávy