Británie kastrovala hrdinu z války. Petice žádá omluvu

David Slížek
2. 9. 2009 20:20
Alan Turing prolomil německý kód Enigma. Byl homosexuál, britské zákony pak zlomily jej
Foto: computerhistory.org

Londýn - Přestože matematik Alan Turing nikdy nevystřelil z pušky, patří rozhodně k mužům, kteří měli největší podíl na vítězství Spojenců v druhé světové válce.

Jeho země se mu odvděčila tím, že ho dohnala k sebevraždě, a měla by se mu omluvit, žádá teď petice, kterou za tři týdny podepsalo na 18 tisíc Britů.

Turing byl nadaný, podle některých dokonce geniální matematik. V britském špionském centru Bletchley Park za války zkonstruoval stroj, který byl schopný prolomit kód německého šifrovacího stroje Enigma. Spojenci tak mohli po většinu konfliktu číst důležité nacistické depeše.

Veřejného uznání se ale Turing nikdy nedočkal. O svém úspěchu totiž nesměl veřejně promluvit, aby neprozradil důležité tajemství.

Dočkal se naopak veřejného odsouzení. To když vyšlo najevo, že je homosexuál, což byl ve Velké Británii na začátku padesátých let trestný čin. Dostal na výběr: buď půjde na rok do vězení, nebo se podrobí chemické kastraci. Turing si vybral druhou variantu.

Celý rok pak dostával dávky hormonu estrogen, což mu způsobilo řadu zdravotních problémů. Turing nakonec propadl depresím a v roce 1954 se otrávil jablkem napuštěným kyanidem.

Dnes, více než 55 let po jeho smrti, spatřila světlo světa petice, která žádá britskou vládu, aby se Turingovi posmrtně omluvila.

Podle jejího iniciátora, vědce Johna Graham-Cumminga, by Turing měl být oslavován jako jeden z největších britských hrdinů. Britskou královnu také požádal, aby matematika posmrtně pasovala do rytířského stavu.

"Nepochybuji o tom, že kdyby Turing žil déle, dosáhl by takového světového věhlasu, že by byl rytířem pasován ještě za svého života," vysvětluje Graham-Cumming.

Britská vláda i královna zatím prý jeho dopisy nechávají bez odpovědi.

 

Právě se děje

Další zprávy