Berlín - Na východě Německa, v bývalé NDR, žijí jen dvě procenta cizinců. Přesto je skoro každý druhý východní Němec nemá rád. Vyplývá to z nového šetření, které zveřejnil německý nevládní svaz Volkssolidarität.

Analytici se bezmála dvou tisíc lidí v nových spolkových zemích ptali, jak se po 20 letech dívají na pád Berlínské zdi a co jim na sjednoceném Německu vadí. A dostali nepříliš povzbudivé odpovědi. Jednou z nich byl právě negativní postoj k "Neněmcům".

Cizinci, kteří se na východě Německa usadili, vadí 40 procentům dotázaných.

Útoky na Indy

"Lidé v NDR soužití s cizinci neznali," vysvětlil jednu z možných příčin východoněmecké xenofobie Gunnar Winkler, prezident Volkssolidarität. "Proto převzali xenofobní klišé."

S rasismem se ale na východě Německa nepotýkají jen Vietnamci nebo Turci. Potíže mají i Němci s jinou barvou pleti.

Z duryňského městečka Rudolstadt se tak před časem odstěhovala rodina faráře s indickými předky. Do někdejší NDR přišli z německého Západu. Na Východě vydrželi sedm let, pak se vrátili do západní části země.

Desetina východních Němců by chtěla zpátky svou | Foto: Reuters

"Do očí mi říkávali: Něco takového se dříve nechávalo sterilizovat," řekla deníku Mitteldeutsche Zeitung farářova žena, matka pěti dětí. "Nedalo se to vydržet."

Potíže měly i její děti. Neuplynul týden, aby se ze školy nevrátily potlučené.

Indové se stali terčem útoku i v roce 2007 v Sasku. Při pouliční slavnosti v Mügelnu pronásledovala skupinu německých a zahraničních Indů asi padesátka lidí.

Dva z útočníků byli následně za podněcování k rasové nesnášenlivosti odsouzeni k několikaměsíčním nepodmíněným trestům, další zaplatili pokutu.

Vražda v Drážďanech

I zatím poslední rasistický útok na území Spolkové republiky se odehrál na východě země, konkrétně v Drážďanech. Osmadvacetiletý Němec ruského původu tu 1. července v soudní síni ubodal Egypťanku Marvu Šerbíníovou.

Šerbíníovou předtím nazval "islamistkou" a "teroristkou", za což měl zaplatit 780 eur. 

Podle magazínu Focus prohlásil, že "neevropské rasy" nemají právo v Německu žít. "Není v pořádku, že tato monstra odtud po 11. září nikdo nevyhodil," řekl krátce před vraždou soudci.

Případ vzbudil velkou pozornost i za hranicemi země, hlavně v arabském světě. Na německou ambasádu v Teheránu házelo po útoku asi 150 muslimů vajíčka.

Proces s vrahem Šerbíníové by se měl konat buď koncem roku, nebo v lednu či únoru 2010.

Vzpomínání na NDR

Rasismus dávno není jen výsadou neonacistů. Klišé týkající se v Německu žijících cizinců přebírají i Němci, kteří se k extremistům nehlásí. | Foto: Reuters

Rasismus a xenofobie jdou v bývalé NDR ruku v ruce s nespokojeností se současnými poměry a touhou vrátit se před rok 1989.

Přestože ze západu na východ Německa přitekly v devadesátých letech miliardy eur, čtvrtina východních Němců se podle nového průzkumu Volkssolidarität považuje za poražené německého sjednocení. Desetina dotázaných by raději žila v komunistické NDR.

A co Němcům z nových spolkových zemí nejvíc vadí? Nižší platy než na západě, pomalé vyrovnávání životní úrovně nebo sociální nejistota.

"Jen 32 procent východních Němců považuje za dobrou svou ekonomickou situaci," uvedl Gunnar Winkler, citovaný listem Die Welt. "V roce 1999 to přitom bylo 47 procent," dodal.

Jen čtvrtina dotázaných Němců z východu se 20 let po pádu Berlínské zdi cítí být rovnoprávnými občany Spolkové republiky.