Minsk - Snaha Běloruska se více přátelit se Západem se projevuje i v průzkumu veřejného mínění. Stále sice existuje velké množství příznivců proruské orientace země, od posledního průzkumu však markantně přibylo těch, kteří by svou zemi rádi viděli blíže k Evropě.
Výsledky průzkumu, který provedl Institut pro nezávislé sociální a ekonomické analýzy, ukázaly, že desetimilionový běloruský národ je v tuto chvíli rozdělen téměř na půl - obhájců spojenectví s Ruskem je podle šetření 42,1 procent a „vyznavačů" unijního sbližování 41,4.
Od průzkumu, který se uskutečnil těsně před tím, než EU přizvalo Bělorusko do projektu Východního partnerství a Moskva následně na oplátku začala odmítat běloruské mléčné výrobky, to znamená sedmiprocentní nárůst proevropských podporovatelů.
Navíc loni v září k Evropě chtělo pouhých 26 procent respondentů.
Z Moskvy do Bruselu
Nedávné šarvátky se svým východním spojencem Bělorusko přiměly, aby zrekapitulovalo svou zahraniční a ekonomickou politiku.
Poté, co Moskva Minsku zamítla poskytnout slíbenou půjčku ve výši půl miliardy, začala požadovat vyšší poplatky za dodávky plynu a uzavřela svůj trh běloruským mléčným výrobkům.
Lukašenko dospěl k závěru, že spojenectví s EU bude pro jeho zemi přínosnější.
Bělorusko proto přistoupilo na podmínku EU a propustilo politické vězně a před týdnem udělilo amnestii americkému právníkovi, který byl obviněn z průmyslové špionáže.
Ještě donedávna si Lukašenko počínal jako značně autoritářský vůdce. Šikanoval opozici, umlčoval nezávislá média a pravidelně falšoval volební výsledky, naposledy v roce 2006, kdy se nechal potřetí zvolit do prezidentského křesla.
Jeho počáteční snahu alespoň v něčem Západu vyjít vstříc Brusel „ocenil" tím, že mu povolil po Evropě cestovat. Lukašenko toho hned využil a zavítal do Itálie, kde se kromě papeže setkal i s italským premiérem Silviem Berlusconim. Byla to první návštěva "posledního diktátora v Evropě", jak se mu běžně na Západě přezdívá, členské země EU od poloviny 90. let.
„Změna ve vztahu běloruské veřejnosti k Evropě nevyvěrá ze žádné změny v domácí politice země. Část Bělorusů se zkrátka „pozápadněla," píše se ve zprávě Institutu. „Prezidentovi stoupenci se orientovali více na západ, zatímco opozice se také orientovala na Západ."
Opozice proti
Obrat v evropsko- běloruských vztazích však odmítá běloruská opozice.
„Máme za to, že zamýšlené partnerství se má vyvíjet tak, aby z jeho výsledků těžil běloruský národ, nikoliv současný běloruský režim, který již 15 let popírá právo Bělorusů na svobodu, vede naši zem do záhuby a ohrožuje naši budoucnost," prohlásil mluvčí běloruské exilové vlády Vladislav Jandjuk vpředvečer summitu k projektu Východního partnerství, který se počátkem května konal v Praze.
Podle zástupců exilové vlády by představitelé EU měli při rozvíjení vztahů s Běloruskem od počátku pamatovat na občanskou společnost, představitele demokratické opozice a nezávislé iniciativy a také by měli trvat na provedení demokratických reforem v zemi včetně uspořádání svobodných voleb.
