Washington/Moskva - Barack Obama nastoupil do Bílého domu mimo jiné s cílem zlepšit vztahy s Ruskem, které se v závěru úřadování George Bushe značně přiostřily.
Rusové tvrdí, že nejsou proti. A že mezinárodní politika a diplomacie jsou tak trochu obchod, kde vlády jako trhovci smlouvají ve stylu něco za něco, na tom se zjevně shodují obě strany.
Moskva tvrdošíjně odmítá základny americké protiraketové obrany v Polsku a České republice. Právě tímto plánem Bush v závěru svého volebního období Kreml nejvíce iritoval.
Afghánistán je pro Obamu prioritou
Obamově administrativě zase leží na srdci zajištění bezjaderného Íránu a porážka Talibanu v Afghánistánu, kam chce Bílý dům poslat další vojáky.
Washington proto Moskvě nabízí: Když nechcete protiraketové střely a radar v Polsku a České republice, tak pro to něco udělejte. Přesvědčte Írán, aby přestal s jaderným zbrojním programem a pomožte nám porazit Taliban v Afghánistánu.
Agentuře Reuters to potvrdil nejmenovaný zdroj z americké administrativy a nepřímo také mluvčí ministerstva zahraničí USA.
"Pokud se nám silnou diplomacií za pomoci našich partnerů včetně Ruska podaří eliminovat hrozby, pak to samozřejmě ovlivní naše uvažování o protiraketovém štítu," řekl mluvčí americké diplomacie Gordon Duguid.
Rusko nepochybně má na Írán vliv. Pomáhá mu s atomovým průmyslem a příští rok má být také s jeho přispěním spuštěn reaktor v Búšehru, který Rusové Íráncům dodali. Hospodářská závislost Teheránu na Moskvě je značná.
Odejdete jako my před 20 lety
Ruský premiér Vladimir Putin se s Američany shoduje v tom, že Írán vyzbrojený nukleárními hlavicemi je nebezpečím. Liší se však od politiků USA v tom, že obvinění na adresu Teheránu ze snahy sestrojit jadernou pumu považuje za neprůkazná.
Kreml nabízí, že výměnou za stornování protiraketového deštníku pomůže Američanům v Afghánistánu. Umožní jim přepravu materiálu přes ruské území a nabízí i jiné formy podpory.
Uplynulou neděli si Rusové připomněli 20. výročí neslavného odchodu sovětské armády z Afghánistánu. Po deseti letech bojů a po ztrátě téměř patnácti tisíc mužů se jí nepodařilo zajistit stabilní vládu komunistického režimu v Kábulu.
(Snímky pozůstatků sovětské okupace - například rezivějící vojenskou techniku - naleznete ve fotogalerii.)
Dnes mnozí Rusové říkají, že Američané i jiné státy NATO jsou na nejlepší cestě skončit v Afghánistánu tak jako oni v osmdesátých letech.
Přitom Kreml nemůže mít z chaosu v Afghánistánu žádnou radost. Velká část rozsáhlé produkce afghánského heroinu končí na ruském trhu a islámský extremismus není pro Rusko o nic menší hrozbou než pro Spojené státy.
Zpátky ni krok
Podpora NATO ale zůstane jen logistická. "V žádném případě Rusko nepošle znovu své vojáky do Afghánistánu. To si tady nikdo nepřeje," tvrdí plukovník a učitel na důstojnické škole v Moskvě Oleg Kulakov, který v osmdesátých letech v asijské zemi sám bojoval.
Tento text je první částí třídílného seriálu Aktuálně.cz nazvaného "Rusko a USA: Spojenci, či soupeři?" V dalších dílech se budeme věnovat jednáním o odzbrojení obou států a sférám amerického či ruského vlivu.
