Londýn - „Buďte Britové, chlapci, buďte Britové." Těmito slovy údajně povzbuzoval kapitán Edward John Smith muže na potápějícím se Titaniku. A nová studie australských a švýcarských vědců tvrdí, že jeho slova padla na úrodnou půdu.
Z výzkumu svědectví přeživších totiž vyplynulo, že se lidé v krizových situacích neřídí pouze vlastními zájmy a pudem k přežití, jak by mohla intuice napovídat, ale chování je také silně determinováno sociálními normami i altruismem.
Džentlmeni byli in
„Musíte si uvědomit, že to byla doba krále Edwarda (král Edward VII. ve skutečnosti zemřel už v roce 1910 - pozn. red.), kdy být džentlmenem bylo vrcholem společenské prestiže," řekl BBC jeden z autorů studie David Savage z Queenslandské technologické univerzity v Brisbane.
„Je zde mnoho prohlášení, která se shodují v tom, že poté, co dali své ženy do záchranných člunů, odebrali se manželé na záď lodi, aby si dali doutník, postávali a snažili se chovat přátelsky, v době kdy šla loď v zásadě ke dnu."
Pokud byla cestující osoba na Titaniku ženou, zvyšovala se pravděpodobnost jejího přežití dle autorů studie o 52 procent. Pokud měla žena navíc dítě, zvedla se na 70 procent.
„Byl zde jeden dost bohatý džentlmen," vypráví Savage. „Poté co dal svou ženu do člunu, šel zpátky dolů... oblékl si svůj smoking a vrátil se nahoru s představou, že pokud umře, může stejně dobře umřít jako džentlmen a dobře oblečený."
Titanik se v severním Atlantiku potopil v noci ze čtrnáctého na patnáctého dubna 1912. Plul z anglického Southamptonu do New Yorku. Zahynulo přibližně 1500 cestujících a členů posádky.
Američtí individualisté
Z výsledků studie vyplývá, že chování během evakuace determinovaly i "národní faktory". Zásada „ženy a děti první" tak byla dle Savage více ctěna Brity než Američany.
„Americké kultura měla dáno do vínku větší individualismus a britská byla více o džentlmenském chování," řekl vědec BBC.
Britští muži měli o sedm procent menší pravděpodobnost přežití než průměrný cestující mužského pohlaví. U Američanů byla naopak o osm a půl procenta vyšší. Irští a švédští pasažéři měli o pět, respektive dvě procenta vyšší šanci než průměr.
Přestože byli v průměru dále od záchranných člunů, zachránilo se Američanů o 25 procent více než Britů.
Procento zachráněných britských a amerických žen je přibližně stejné, z čehož dle autorů studie plyne, že se džentlmeni z ostrovů obětovali pro blaho svých drahých poloviček.
Podmínkou přežití byly i sociální faktory. Díky lepší informovanosti o umístění člunů, hrozícím nebezpečí i preferenčnímu zacházení měli pasažéři z první třídy o 40 procent vyšší šanci na záchranu než jejich spolucestující z třídy třetí.
