Londýn - Rychlá privatizace - masivní nezaměstnanost - chudoba a stres - větší riziko nemocí - smrt.

Takovou posloupnost kreslí autoři studie o vlivu privatizace v postsovětských republikách na zdraví populace, která vyšla v britském lékařském časopise Lancet.

Tým pod vedením oxfordského profesora Davida Stucklera došel k závěru, že překotná privatizace si vyžádala v bývalém komunistickém bloku životy přibližně jednoho milionu mužů v produktivním věku.

Česko bylo mezi zeměmi, které údajně dopadly nejlépe, jednou z nejvíce postižených zemí bylo naopak Rusko.

Postupujte pomalu

"Pokud se makroekonomická politika snaží radikálně zrekonstruovat ekonomiku bez toho, aby vzala v potaz možné dopady na zdraví populace, mělo by být postupováno s velkou opatrností," citovala ze studie internetová stránka BBC.

V první polovině 90.let za vlády Borise Jelcina zažili Rusové největší sociální otřesy. Slovo demokracie má od té doby u velké části z nich podobně negativní konotace jako privatizace | Foto: Reuters

Autoři důrazně varují zejména před příliš radikálními kroky a radí počínat si rozvážně.

Po rozpadu Sovětského svazu  se přibližně čtvrtina státních podniků ocitla ve dvou letech v soukromých rukou a během stejné doby vzrostla nezaměstnanost o 56 procent. V celém bloku se úmrtnost mezi pracujícími muži zvýšila o 12,8 procenta.

Vůbec nejhůře na tom dle studie bylo Rusko, Kazachstán a pobaltské republiky, kde nezaměstnanost v letech 1991 až 1994 vzrostla trojnásobně a počet úmrtí mužů v produktivním věku se zvýšil o 42 procent.

Mnohem lepší situace byla v Albánii, Československu, Chorvatsku, Polsku a Slovinsku, kde se nezaměstnanost zvýšila o 2 procenta a mužská úmrtnost dokonce klesla, a to o 10 procent.

Stres, kouření, alkohol

Nezaměstnanost produkuje chudobu a stres, který má jednak přímý vliv na zdraví, jednak vede k nezdravému zdravotnímu stylu, kouření a alkoholismu. Ekonomická transformace tak zhoršila zdravotní stav populace, který byl už předtím podle autorů nevalný.

Kouření škodí zdraví. | Foto: Reuters

"Pracoviště také určovala, jaký typ zdravotní péče byl k dispozici a jaká sociální podpora," citovala BBC profesora medicíny Martina McKeeho. "Lidé dostávali z práce všechno - a když o ni přišli, přišli i o to ostatní."

Jedním z pozoruhodných zjištění je to, že se s rychlou privatizací lépe vyrovnávali občané států, kde bylo nejméně 45 procent z nich členy nějaké společenské organizace, jako jsou odbory nebo církev.

Podle autorů lze výsledky studie zobecnit a jsou relevantní i dnes.