Moskva/Praha/Štrasburk - Ruský plyn - navzdory dohodě o obnovení dodávek - zatím přes území Ukrajiny do Evropy neproudí. Ani dnes ráno se situace nezměnila.
Společnost RWE Transgas má pro Česko zatím zajištěn dostatek dodávek. Podle mluvčího firmy Martina Chalupského plyn do České republiky proudí severní cestou, denně zhruba 18 miliónů metrů krychlových.
Evropské unii ale pomalu dochází trpělivost a český premiér Mirek Topolánek dnes ve Štrasburku prohlásil, že je třeba proti oběma stranám sporu - ukrajinskému Naftogazu a ruskému Gazpromu - "začít podnikat tvrdší kroky", neboť jde z jejich strany o porušení závazků daných odběratelům v Evropě.
Podobně promluvil i šéf Evropské komise José Manuel Barroso: "Rád bych do Moskvy a do Kyjeva poslal velice jasný vzkaz. Pokud dohoda, kterou zaštítila EU, nebude dodržena, a to velice urgentně, doporučí komise všem společnostem v EU, aby se obrátily s patřičnými stížnostmi na soudy."
| Čtěte více: Evropská komise: Když nebude plyn, podejte žaloby |
Ještě v úterý se přitom zdálo, že vše proběhne bez problémů. Vedení ruské společnosti Gazprom skutečně nařídilo, aby stanice začaly pumpovat plyn do potrubí, a čekalo se, že nejpozději během dvou dnů dorazí surovina k zákazníkům v Evropě.
"Ukrajina požádala o plné zásobování na úrovni 350 milionů kubíků denně. Rusko ale tvrdí, že musí začít pomalu. Zpočátku mělo jít o jeden milion kubíků, který by se postupně navyšoval, ale podle posledních zpráv úroveň opět klesá a blíží se nule," uvedl v Bruselu nejmenovaný úředník EU citovaný agenturou Reuters.
Fico letí do Moskvy
Gazprom opět obvinil Ukrajinu, že neoprávněně odebírá část dodávek pro vlastní potřebu, Ukrajinci se ale odkazují na technickou složitost operace, protože Moskva si údajně vybrala složitou zásobovací cestu.
"Ukrajina nemá dostatek plynu," tvrdí premiérka Julia Tymošenková. "Podepsali jste kontrakt s Ruskem, a pokud oni plyn poskytnou, pak i my zajistíme dodávky."
Premiéři Slovenska, Bulharska a Moldavska dnes letí do Moskvy, kde budou o krizové situaci jednat s Vladimirem Putinem. Právě tyto tři země patří k nejpostiženějším, protože jsou stoprocentně závislé na ruském plynu.
Obnovení dodávek přitom měla umožnit dohoda mezi Evropskou unií, Moskvou a Kyjevem o misi mezinárodních pozorovatelů, kteří budou kontrolovat tok ruského plynu přes Ukrajinu. Dohodu v pondělí podepsali zástupci znesvářených zemí v Bruselu.
Šéf Gazpromu Alexej Miller už v pátek řekl, že jakmile bude podepsána dohoda všech zúčastněných stran o vytvoření mezinárodní komise, dodávky budou okamžitě obnoveny.
Komise se skládá ze zástupců Gazpromu, ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz, Evropské komise a energetických společností z EU.
Kyjev umožní práci ruských pozorovatelů, kteří by měli dohlížet na transport plynu přes ukrajinské území. Výměnou za to Moskva souhlasila s přítomností ukrajinských pozorovatelů na vlastních zařízeních.
Přes Ukrajinu proudí 80 procent ruského plynu určeného Evropě. Uzavření plynovodů, ze kterého se navzájem obviňovaly Rusko a Ukrajina, znamenalo zastavení dodávek celkem pro osmnáct států.
Způsobilo problémy hlavně v zemích stoprocentně závislých na ruském plynu - například v Bulharsku nebo na Slovensku, které dokonce uvažovalo o obnovení provozu v odstavené jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
Kritická byla situace také v Bosně, Srbsku, Turecku či Maďarsku. Statisíce lidí mrzly ve svých bytech.
V České republice společnost RWE Transgas jen rozesílala varování.
"Přes 130 největších tuzemských klientů obdrželo upozornění, že je situace vážná, a pokud se nezlepší, omezíme přísun plynu," uvedl minulou středu člen představenstva společnosti Tomáš Varcop.
Krizi vyvolal rusko-ukrajinský spor o splácení dluhu Kyjeva vůči firmě Gazprom a také o cenu, za kterou bude Gazprom dodávat plyn Ukrajině od letošního roku.
(Mapa znázorňuje trasy evropských plynovodů)
