Krym chce uznat gruzínská území za nezávislá

Zdeněk Mihalco, mih, Reuters
17. 9. 2008 15:12
Ukrajinskou autonomní republiku obývají hlavně Rusové
Viktor Janukovyč, šéf proruské Strany regionů, která má nejpočetnější frakci jak v krymském, tak v ukrajinském národním parlamentu
Viktor Janukovyč, šéf proruské Strany regionů, která má nejpočetnější frakci jak v krymském, tak v ukrajinském národním parlamentu | Foto: Reuters

Kyjev - Zastupitelský sbor autonomní republiky na ukrajinském poloostrově Krymu vyzval národní parlament Ukrajiny, aby následoval ruského příkladu a uznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie.

Většinu obyvatel krymské oblasti tvoří etničtí Rusové, dominantním jazykem je ruština. Tamní političtí představitelé se přiklánějí k Moskvě.

Ta uznala nezávislost Jižní Osetie a Abcházie poté, co se v srpnu vyhrotil gruzínsko-ruský konflikt o tyto regiony. Obě oblasti se snaží od Gruzie odtrhnout už od první poloviny 90. let. Právě ve středu pak Rusko podepsalo s Jižní Osetií a Abcházií dohody o vzájemné spolupráci.

Výzva krymských politiků přichází v době politické krize na Ukrajině, kde se rozpadla koaliční vláda.

Jednoznačná podpora Ruska

Podle některých analytiků by rusko-gruzínský konflikt mohl roznítit proruské či separatistické nálady i na Krymu.

Tamní shromáždění hlasovalo jednoznačně: 79 poslanců bylo pro výzvu k uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie národním parlamentem, jen 8 hlasovalo proti.

Foto: Aktuálně.cz

Dosud nezávislost Jižní Osetie a Abcházie uznalo pouze Rusko a Nikaragua. Zásadně proti se naopak staví Spojené státy a Evropská unie.

Ve výzvě se uvádí, že krymský parlament „vyjadřuje svou podporu lidem v Abcházii a Jižní Osetii a jejich právu na sebeurčení a podporuje akce Ruské federace vedoucí k posilování bezpečnosti v těchto republikách".

Většinu poslanců krymského parlamentu tvoří členové Strany regionů prorusky orientovaného expremiéra Viktora Janukovyče, který je rovněž pro uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie.

Rozpad ukrajinské vlády

Janukovyčova strana byla na Ukrajině dosud v opozici. V posledních dnech se však v zemi vyhrotila politická krize a rozpadla se vláda prozápadního prezidenta Viktora Juščenka a premiérky Julie Tymošenkové.

Juščenkova strana odešla z vládní koalice mimo jiné právě kvůli sporům o to, jak má Ukrajina přistupovat k rusko-gruzínskému konfliktu. Juščenko ruskou vojenskou akci tvrdě odsoudil, což Tymošenková neučinila a vysloužila si za to od prezidenta obvinění z vlastizrady.

V úterý se vláda oficiálně rozpadla. Ve středu se krize dál vyhrotila: svou rezignaci oznámil předseda ukrajinského parlamentu Arsenij Jaceňuk, bývalý ministr zahraničí a dlouholetý spojenec prezidenta Juščenka.

Ve středečním rozhovoru pro BBC místopředseda ukrajinské vlády Grigorij Nemyrija z Bloku premiérky Julie Tymošenkové uvedl, že prioritou strany je znovusestavení koalice s Naší Ukrajinou prezidenta Juščenka, nikoliv vláda s proruskou stranou Viktora Janukovyče. Juščenko však prozatím návrat do vlády odmítá.

"Nejhorším možným scénářem by mohlo být konání zimních předčasných voleb," řekl Grigorij Nemyrija.

Julia Tymošenková rovněž ve středu uvedla, že na premiérský post zatím nehodlá rezignovat, protože se podle jejího názoru koalice ještě nerozpadla.

Proč zrovna Krym

Krym se stal součástí Ruska na konci 18. století a v roce 1954 byl formálně přiřazen pod Ukrajinskou SSR.

Od devadesátých let ukrajinská vláda potlačuje tamní separatistické tendence. Ruští nacionalisté požadují, aby přinejmenším krymský přístav Sevastopol, kde kotví ruská černomořská flotila, náležel opět Rusku.

Kreml se od takových požadavků distancuje a tvrdí, že respektuje současnou ukrajinskou hranici. Moskevská vláda však zároveň protestuje proti údajné diskriminaci etnických Rusů na Ukrajině.

 

Právě se děje

Další zprávy